listě, že se Krista odpoviedáš i křesťanské viery a že jsi sluha muoj a se mnú chceš vše trpěti.“ V ten slib ten mladec podnikl a svú rukú list napsal, kterak se jest Jezu Krista i křesťanské viery odpověděl a se diáblovi v službu podvolil. A jakž se to brzo stalo, tak inhed starosta diáblový jiné diábly, jenžto z nečistých hřéchuov lidi pokúšejí, k té panně poslal, aby přijdúce její srdéčko k tomu mladečkovi obrátili. Kteréžto panně diáblé, k ní přišedše, tak sú jejie srdce změnili, že ona, na zemi padši, poče k otci žalostivě volati a řkúc: „Smiluj se nade mnú, otče milý, smiluj se nad svú dcerú. Nedej mi zahynúti, otdaj mě za takého sluhu svého. A pakli toho neučiníš a mně před sebú umřéti dáš, den súdný za to opoviedati budeš.“ K tomu [otec]text doplněný editorem, srdečně zaplakav, vece: „Běda mně, nebohému, smutnému, co jest to na mysl vpadlo hubené dceři mé. Já [tě]text doplněný editorem chtěch, milá dci, nebeskému choti dáti a skrze tě spasen býti. A ty jsi v šeredné milovánie vpadla. É, přemilá má dci, vzdal se od toho nestatečného milovánie. Aj, já tě, jakž sem dávno zamyslil, nebeskému králi oddám. Pakli toho neučiníš, mě, starého žalostného otce, s bolestí večas umrúc uzříš.“ K tomu ona také plačíc odpovědě: „Otče muoj přemilej, nevědě, coť mi se jest stalo. Neuslyšíš li mé brzo prozby nakráce, mě živu neuzříš.“ A když ona tak přeukrutně plakáše, jako bez smysla jsúci, otec, nevěda, co tomu učiniti, svěčských přátel radú na tom naveden, že své dceři povolil a ji za svého sluhu, kterakžkoli velmi nerad, dáti musil. A jí bohatě věno dav, [vece]text doplněný editorem: „Jdiž pryč, hubená dcero, ať na tě viec nehlédám.“
A když ta panna s svým tiem hospodářem spolu bydléšta a ten její hospodář mladý ani do kostela chodieše, ani se Bohu modléše, ani se svatým křížem žehnáše. To jiní lidé uznamenavše, k jeho hospodyni vecechu: „Vieš li to, že tvój muž, jehožto s sobě zvolila a nesnadně zaň dána, nenie křesťan, ani do kostela chodí?“ To ona uslyševši, velmi se užasla a na zemi padši s velikým pláčem, poče v svéj tesknosti svoji líce dráti a pěstma své prsi
