vdovy i nábožné manželky i všecky v uobec staré i děti, malé i veliké, se vší svatostí a snažným náboženstvím i přijide k svatému Viktorinovi a tak jemu vece: „Věř mi, Viktorine, že tú mocí, jenž Buoh dal svatému Petru i všem nám i jeho náměstkóm a řka: ‚Což rozviežete na zemi, bude rozvázáno i na nebi.‘“ Svatý Viktorin prose kněze biskupa a řka: „Nechať trpím, dokavaždť Bohu libo pro mé zhřešenie, bychť trpěl třidceti let, ještěť jsem viece důstojen.“ Šlechetný kněz biskup kázal všemu lidu, aby padli na své kolena i vzdali modlitbu i prosbu Hospodinu, aby se ráčil smilovati. A v tom miestě divná světlost vstúpi z jasného nebe i rozrazi to dřevo beze všeho strachu i úrazu lického. A muž Boží, svatý Viktorin, prost vystúpi Boží mocí beze všeho úraza, jako by nikdy nevězel. Biskup a cná kněžie i vešken lid pojemše svatého Viktorina i vedli jej do svého města do Niturnie s velikú ctí a s radostí, chváléce Hospodina. Tu svatý Viktorin, když přišel do Niturnie, činil divy velmi veliké, slepé osvěcuje, němým řeč dávaje, hluchým slyšenie, chod belhavým a rozličným nemocným zdravie tělu a duši spasenie. A mluvě slovo Božie, káže lidu zítra i u večer a najviece přikazuje desatero Božie přikázanie a řka: „Prvnie Božie přikázanie jest: Milujte Boha ze všeho svého srdce a věřte v jediného stvořitele nebe i země, jenž jest Otec, Syn i Duch sv., vše jeden Hospodin. Druhé přikázanie, abyšte se modl diábelských varovali a modlám se neklaněli ani v jich čáry věřili. Třetí přikázal Buoh, abyšte svatú neděli a svátky Bohem ustavené a svatými otci potvrzené ctili a světili. A posty, svatý pátek vigiljie a jinejší postili. Čtvrté, abyšte ctili otce i mateř. Páté, aby vraždy nečinili. Šesté, aby se smilstvie varovali. Sedmé, aby nekradli. Osmé: Nebudeš mluviti křivého svědečstvie proti svému bližniemu. Deváté, abyšte cizolostvie se chovali. Desáté, abyšte nežádali žádné cizie věci, než svého aby chovali a pro