na svědectvie jim.“ Mc6,12 I vyšedše zvěstovali sú, aby pokánie činili, Mc6,13 a ďábelstvie mnohá vymietali a mazali olejem mnohé nemocné, a biechu uzdravováni.

Mc6,14 I uslyšal Herodes král, neb bieše zjevno učiněno jméno jeho, i pravieše, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se moci dějí skrze něho. Mc6,15 Jiní pak pravili, že Heliáš [jest]text doplněný editorem[40]jest] est lat., a jiní, že [jest]text doplněný editorem[42]jest] est lat. prorok, anebo jako jeden z prorokóv. Mc6,16 To uslyšav Herodes, vece: „Jehož sem já sťal, Jana, tenť jest z mrtvých vstal.“ Mc6,17 Nebo on Herodes byl poslal a jal Jana a okoval jej v žaláři pro Herodiasku, ženu Filipa, bratra svého, neb jest ji byl pojal. Mc6,18 Pravieše zajisté Jan Herodesovi: „Neslušieť tobě mieti manželky bratra tvého.“ Mc6,19 Herodiaska pak lest skládáše proti němu a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla. Mc6,20 Herodes zajisté obával se Jana, věda jej muže spravedlivého a svatého, i šetřieval jest ho. A vyslýchaje jej, mnohé věci činil a rád ho poslúchal. Mc6,21 A když se den příhodný přihodil, Herodes pamatuje památku svého narozenie, učinil večeři kniežatóm a úředníkóm a prvním z Galilee. Mc6,22 A když vjide dcera té Herodiasky a tancovala jest, i líbilo se Herodesovi i spoluhodovníkóm. I vece král dievce: „Pros mne, zač chceš, a dámť tobě.“ Mc6,23 I zapřisáhl se jest jí, že zač koli prositi budeš, dámť tobě, by pak za polovici královstvie mého. Mc6,24 Kterážto když vyjide, řekla mateři své: „Zač budu prositi?“ A ona řekla: „Za hlavu Jana Křtitele.“ Mc6,25 A když vjide ihned s chvátaním k králi, prosila jest jeho řkúci: „Chci, aby ihned na míse dal mi hlavu Jana Křtitele.“ Mc6,26 I zamútil se král, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jie zamútiti. Mc6,27 Ale poslav kata, přikázal přinésti hlavu Jana Křtitele. I sťal jej v žaláři. Mc6,28 A přinesl hlavu