učení jeho, nebo bieše uče je jakožto moc maje, a ne jakožto mistři. Mc1,23 A bieše tu v zboru jich člověk s duchem nečistým i zvolal jest Mc1,24 a řka: „Co nám a tobě, Ježíši Nazaretský? Přišel si zatratiti nás? Viem, že si ty svatý boží.“ Mc1,25 I pohrozil jest jemu Ježíš a řka: „Umlkniž a vyjdiž od člověka!“ Mc1,26 A polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel jest od něho. Mc1,27 I divili sú se všickni, tak že tázáchu se mezi sebú řkúce: „I co jest toto? Které jest učenie toto nové, že v moci a v síle duchóm nečistým přikazuje, a poslúchají ho?“ Mc1,28 I rozjide se pověst jeho ihned po vší krajině galilejské.

Mc1,29 A ihned vyšedše z zboru, přijidechu do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem. Mc1,30 Šimonova pak svekruše ležieše trpieci zimnici, a ihned pověděli mu o ní. Mc1,31 A přistúpiv pozdvihl jest jie, ujav ji za ruku její. A ihned ostala jie zimnice i posluhováše jim.

Mc1,32 A když byl večer, když zašlo bieše slunce, nosili sú k němu všecky, kteří se zle měli, i ďábelníky. Mc1,33 A bieše se všecko město sešlo ke dveřóm. Mc1,34 I uzdravil jest mnohé, kteří biechu trápeni rozličnými neduhy, a ďábelstvie mnohá vymietáše a nedal jest jim mluviti, neb sú věděli, že on jest Kristus.

Mc1,35 A na úsvitě velmi ráno vstav, vyšel a bral se na pusté miesto a tam se modlil. Mc1,36 A šel jest za ním Šimon i ti, kteříž s ním biechu. Mc1,37 A když sú jej nalezli, vecechu jemu, žeť všickni tebe hledají. Mc1,38 I vece jim: „Poďme do okolních vesnic a měst, abych tam kázal, neboť sem k tomu přišel.“ Mc1,39 I bieše káže v zbořiech jich i ve vší Galilei a ďábelstvie vymietáše.

Mc1,40 I přijide k němu malomocný prose ho, a poklek na kolena, vece: „Pane, chceš li, muožeš mě očistiti.“ Mc1,41 A Ježíš slitovav se nad ním, ztáhl ruku svú i dotekl se jest ho a řekl jemu: „Chci, buď čist!“ Mc1,42 A když to řekl, ihned jest odstúpilo od