zradil.

Mc3,20 I přijidechu do domu a opět se sjide zástup, tak že nemohli ani chleba pojésti. Mc3,21 A když sú uslyšali jej učedlníci jeho, vyšli sú, aby jej držali, neb praviechu, že by se v bláznovstvie obrátil. Mc3,22 Ale mistři, který byli přišli od Jeruzaléma, řekli sú, že má Belzebuba a že v kniežeti ďábelském vymietá ďábly.

Mc3,23 A svolav je, pravieše jim v podobenství: „Kterak móž ďábel ďábla vymietati? Mc3,24 A jestliže královstvie v sobě se rozdělíž, nemóž státi královstvie to. Mc3,25 A rozdvojí li se duom proti sobě, nebude moci duom ten státi. Mc3,26 A povstane li šatan proti sobě, rozdělen jest a nemuož státi, ale máť konec. Mc3,27 A ižádný nemuož orudie silného, vejda do domu jeho, vzebrati, jediné leč prvé svieže silného, a tehdyť duom jeho poplení. Mc3,28 Zajisté pravímť vám, že všickni hřiechové budú odpuštěni synóm lidským, i rúhanie, jimiž by se rúhali. Mc3,29 Ale kdo by se rúhal proti duchu svatému, nemáť odpuštěnie na věky, ale bude vinen hřiechem věčným.“ Mc3,30 Neb sú řekli, že ducha nečistého má.

Mc3,31 I přijidechu matka a bratřie jeho, a stojiece vně, poslali k němu volajíce jej. Mc3,32 A sedieše okolo něho zástup i vecechu jemu: „Aj, matka tvá a bratřie tvoji vně hledají tebe.“ Mc3,33 A odpověděv jim, vece: „Která jest matka má a bratřie moji?“ Mc3,34 A obezřev ty, ješto okolo něho sediechu, vece: „Aj, matka má a bratřie moji! Mc3,35 Nebo ktož bude činiti vuoli boží, tenť bratr muoj i sestra i matka jest.“

IIII. kapitula

Mc4,1 A opět poče učiti u moře. I shromaždil se k němu zástup mnohý, tak že jest vstúpil na lodí a sedieše na moři a vešken zástup bieše na zemi podlé moře. Mc4,2 I učieše je mnohým věcem v podobenstvích a pravieše jim v svém učení: Mc4,3 „Slyšte, aj, vyšel jest rosevač k rozsievaní. Mc4,4 A když rozsievá, jedno padlo vedlé cesty, a ptáci nebeští