zra[36r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcedil.

Mc3,20 I přijidechu do domu a opět se sjide zástup, tak že nemohli ani chleba pojésti. Mc3,21 A když sú uslyšali jej učedlníci[20]učedlníci] navíc oproti lat., + discipuli var. jeho, vyšli sú, aby jej držali, neb praviechu, že by se v bláznovstvie obrátil. Mc3,22 Ale mistři, který byli přišli od Jeruzaléma, řekli sú, že má Belzebuba a že v kniežeti ďábelském vymietá ďábly.

Mc3,23 A svolav je, pravieše jim v podobenství: „Kterak móž ďábel ďábla vymietati? Mc3,24 A jestliže královstvie v sobě se rozdělíž, nemóž státi královstvie to. Mc3,25 A rozdvojí li se duom proti sobě, nebude moci duom ten státi. Mc3,26 A povstane li šatan proti sobě, rozdělen jest a nemuož státi, ale máť konec. Mc3,27 A ižádný nemuož orudie silného, vejda do domu jeho[21]jeho] navíc oproti lat., vzebrati, jediné leč prvé svieže silného, a tehdyť duom jeho poplení. Mc3,28 Zajisté pravímť vám, že všickni hřiechové budú odpuštěni synóm lidským, i rúhanie, jimiž by se rúhali. Mc3,29 Ale kdo by se rúhal proti [b]označení sloupceduchu svatému, nemáť odpuštěnie na věky, ale bude vinen hřiechem věčným.“ Mc3,30 Neb sú řekli, že ducha nečistého má.

Mc3,31 I přijidechu matka a bratřie jeho, a stojiece vně, poslali k němu volajíce jej. Mc3,32 A sedieše okolo něho zástup i vecechu jemu: „Aj, matka tvá a bratřie tvoji vně hledají tebe.“ Mc3,33 A odpověděv jim, vece: „Která jest matka má a bratřie moji?“ Mc3,34 A obezřev ty, ješto okolo něho sediechu, vece: „Aj, matka má a bratřie moji! Mc3,35 Nebo ktož bude činiti vuoli boží, tenť bratr muoj i sestra[22]sestra] + mea lat., nemá var. i matka jest.“

IIII. kapitula

Mc4,1 A opět poče učiti u moře. I shromaždil se k němu zástup mnohý, tak že jest vstúpil na lodí a sedieše na moři a vešken zástup bieše na zemi podlé moře. Mc4,2 I učieše je mnohým věcem v podobenstvích a pravieše jim v svém učení: Mc4,3 „Slyšte, aj, vyšel jest rosevač k rozsievaní. Mc4,4 A když rozsievá, jedno padlo vedlé cesty, a ptáci ne[36v]číslo strany rukopisubeští