[630]číslo strany rukopisubuoh skrzě svatú Elžbětu učinil, mrtvé křiesil, nemocné uzdravoval. Amen.
Tuto se počíná ode všech svatých[1926]in margine Hankova poznámka „S. Cecilie na 18tem listu napřed“; s. 630–646 ruka C
Slavný hod všech svatých svatá cierkev po všem světu vláště pro čtveru věc ustavila jest. Najprvé pro jeden chrám v Římě ustavený. Druhé pro mnohého obmeškánie naplněnie. Třetie pro mnohých svatých opuštěnie. A čtvrté pro našich modlitev uslyšenie.
Jelikož ku prvému to slušie věděti, ež těch časuov, kdyžto Říměné nade vším světem panováchu, jeden chrám v Římě byli učinili. V němžto jsú pohanskú modlu naprostřed postavivše, všech jiných zemí modly tvářmi k své modle obrátivše, okolo zstavěli. A to tak bylo diáblovú mocí zpósobeno, kteráž sě země Římanóm protivila, té země modla římskéj modle chřebtem sě obrátieše. A to Římené uzřiece, vojsko proti téj zemi sberúce poslachu a sobě tu vlast opět podtepiechu. Ale ež v tom chrámě všech zemí modly miesta jmieti nemožiechu, mnohým modlám zvláštie chrámy učinili. A chtiec všem modlám dosti učiniti, jeden veliký[1927]zapsáno na razuře jinou, soudobou rukou, podtrženo Hankou, in margine různočtení „Ms. al. vrzytny“ chrám učinili, tomu chrámu Pantheon vzděli. To j’ řečeno všem bohóm.
Potom po mnohých časiech když římské město křesťanskú vieru přijalo, tehdy otec svatý papež Bonifacius čtvrtý u ciesaře, jenž Foka slovieše, ten chrám uprosil. A ješto ten chrám bieše dřéve všem diáblovým modlám na čest ustaven, ten jest potom světiej královně a všem svatým mučenníkóm na čest posvěcen, neb ještě
