[51]číslo strany rukopisuavšak ižádného dětinského šeředenstvie na něm neznamenaji, vizi ho, an v sprostných plenkách leží a nad ním sě světlá hvězda stkvie, jemužto také anděli na čest zpievají, pod nebesa sě vznášějíc, novinu divnú, ješto nerozoměji, světu zvěstujíc. To je nikdy neslýcháno ani kdy vídáno, aniž tomu mohu rozoměti, aniž toho, co slyšě, mohu trpěti[209]slova aniž … trpěti zapsána písařem B in margine. Člověkem sě narodil, a již mu sě modlé jako buohu. Nikdy mi sě to od počátka světa nedalo znamenati ani sě to kdy přihodilo, by sě kdy člověk narodil, v sobě nedostatkuov člověčích nejmaje. Otkad je toto vzkřeslo[210]podtrženo, Hankova excerpce tak mocné i tak nové porozenie? Mezi hřiešnými sě narodil, ot smrtedlné matky pošel, avšak nade všě lidi přědčí a nic na něm nenalézaji, v němžto bych svú libost měl. Protož sě buoji, by mne mé moci nezbavil. Co učini, kam sě obrácím? Jeho[fg]Jeho] gyeho mocnějšieho než sě čiji, a tak mním, že u mém království chce kralovati. A protož buojím sě, by to ten buoh nebyl, jehožto ižádný nedostatek nemuož poskvrniti. Avšakž by byl to pravý buoh, kak by trpěl ženského porozenie[211]slova ženského porozenie zapsána písařem B na razuře tajnost[212]in margin Hanka dopsal „nedos“? Kto by tomu věřiti mohl, by buoh tak v sprostných plenách ležal a dětinsky plačtivě kvielil? Kto by sě tomu uslyšě nezasmál, by buoh z ženských prsí pokrm přijímal a nadto nade vše, aj toť sě mu jésti chce, kto to kterým rozomem dovésti muože, by sě kdy buohu jiesti chtělo? Protož tu praví svatý Augustin, ež toho diábel nevědieše, že což syn buoží, Jezus Kristus, pokrm dětinný přijímáše a jež hlad a žiezi[213]podtrženo, Hankova excerpce jako jiné dietě trpěl.
To je nebylo netolik křehkostí tělesenstvie, ale jelikož svatostí zasti[52]číslo strany rukopisueněnie
