mo[421]číslo strany rukopisudly vésti a tu, aby anebo sě jim modlil, anebo v nemilostivého Mamertina vězení pod jeho stráží byl. A když sě svatý Sixtus modlám modliti nechtěl, vedli jej k tomu Mamertinovi na vězenie[aix]vězenie] wiezienye. V tu dobu, když ho vediechu, pojide po ňem svatý Vavřinec, volajě a řka: Kam jdeš bez svého syna, otče? Kam sě béřeš, kněže svatý, bez sluhy? Jemuž svatý Sixtus vecě: Neostavuji tebe po sobě, synu, ale věcší trýzn[1334]podtrženo, Hankova excerpce pro vieru Jezukristovu máš trpěti. Třetí den puojdeš po mně, po knězi sluha, a toť zvlášče porúčěji, aby poklady ku potřěbě svaté cěrekvi schované pobera i rozdal chudým. A když ty poklady svatý Vavřinec chudým rozdal, tehda Valerianus kázal svatého Sixta opět do chrámu přěd modly vésti a tu, nevzdal li by jim oběti, aby jemu inhed hlavu stěli. A když jej povedú, tehda opět svatý Vavřinec počě po ňem jda volati a řka: Neostavuj mne po sobě, otče svatý, nebť sem juž tvé poklady chudým rozdal. To rytieři uslyšěvše, jež poklady menuje, svatého Vavřincě jěli a svatého Sixta s jeho dvěma učenníkoma tu inhed stěli.
Svatý Donát a Julian[1335]zapsáno jinou, mladší rukou in margine, na volném místě Hankovou rukou: Svatý Donat a Julian
Svatý Donát s Julianem ciesařem učil sě a s ním rostl. Za ňehožto Julian zmladi na dvoje svěcenie svěcen. A když po těch časiech Julian ciesařem učiňen, tehda otcě i mateř svatého Donáta zabiti kázal, ale svatý Donát do města Arecie utekl a tu u jednoho duchovného, jemužto Hilarius řekli, přěbývajě, mnoho divóv svatých ukázal, běsy[1336]podtrženo, Hankova excerpce vyhonil. A když jedni peniezi dáni byli schovati jednéj paniej, jiejžto řekli Eufrosina, ta peniezě schovavši i umřěla.
