[420]číslo strany rukopisuvybrav, do kláštera predikátorového všed, s velikým náboženstvím zákon přijal, tu mnoho časóv bohu slúžě, svój život konal.
Jiných mnoho rozličných svatých divóv buoh skrzě svatého Dominika v rozličných vlastech lidem ukázal, jedennádcět mrtvých v Uhřiech vzkřiesil, slepým zrak, belhavým chod, nemocným zdravie, mnohým strastným utěšenie dálo sě i děje sě do dnešnieho dne. Pomysl na to každý sbožný, kdež jest hospodin divně svú svatú milostí zákon predikáterový po všem světu tak slavně rozplodil. Kak to bude svatého Dominika mocná korúhev v den súdný, po nížto stanú všickni jeho věrní zákonníci a všickni ti hřiešní, jížto sú jich radú svatú, božieho slova kázaním i jich rozličným přivedením na své vzpomanuvše hřiechy, sě snažně pokavše, boží milost nalezli. Jehožto svatého sboru všickni účastni budú ti, jížto ten zákon u bozě milují, neb toho jest jistá nadějě, za kohož tak veliký sbor boha poprosí, toho buoh na těle i na duši utěší[1332]utěší: vtyeſſyu věky věkóm. Amen.
Svatý Sixtus[1333]zapsáno jinou, mladší rukou in margine, na volném místě Hankovou rukou: Svatého Sixta
Svatý Sixtus papež byl rodem z zámorských vlastí, z toho města, jemužto Athenis dějí. Najprvé byl v školném učení mistr veliký, potom byl učenník Jezukristóv a najposlé byl papežem. Těch časóv Decius ciesařem byl, ten svatého Sixta se dvěma jeho učenníkoma, jimažto Agapitus a Felicisimus jmě bylo, přěd sě přivésti kázal. A když svatého Sixta Decius ke svým modlám obrátiti nemohl, kázal jej do chráma přěd diáblové mo[421]číslo strany rukopisudly
