um[326]číslo strany rukopisuřěl a jeho sě tvář jako andělská stvieše[990]podtrženo Hankou, in margine různočtení „tišť ſtkwieſſe“ a list v svéj rucě diržieše. Jenžto list Eufemian z jeho ruky vzieti chtěl, i nemohl, ale vyšed, ciesařoma a papežovi pověděl. Tehda oni k ňemu do chyšky všedše, nábožně poklekše, takto mluviechu: Kakž kolivěk smy hřiešní, avšakž jakžto jest bohu líbo, vládanie na světě mámy, proňežto žádámy toho, aby nám dal ten list, jenž diržíš[991]podtrženo, Hankova excerpce. V tu dobu otec svatý papež přistúpiv, lístek jemu z ruky vzal, an mu inhed pustil. Tehda papež ten list káza přěde všěmi čísti, na ňemž vše popsáno bylo, co sě jest svatému Alexí po ta léta dálo. To Eufemian, otec jeho, uslyšav, v hroznéj otrapě[992]podtrženo, Hankova excerpce jako bez dušě omdlev na zemi pade. A když dlúho ležav, k smyslu sě navrátiv, rozedřě na sobě rúcho i počě s své hlavy šědivé vlasy skústi[993]podtrženo Hankou, in margine různočtení „ſſedyny ſſkluſti tišť. skubsti“ a svú šědivú bradu trhati, dera svú tvář, tak s velikým křikem padna na svého syna tělo, žalostivě mluvieše a řka: Běda mně, synu muoj, běda mně tebe! I kaks to mě, nebožcě[994]podtrženo, Hankova excerpce starého, toliko let v hroznéj žalosti ostavil. Běda mně, nebožci[995]podtrženo, Hankova excerpce starému, čemu sě já viec utěši? S druhé strany matka jeho uslyšěvši, všěcka sebe zapomněvši, šlojieř na sobě ztrhala i jiné rúcho všeckno na sobě zsápavši, prostovlasa, pro veliký lid těla syna svého dodáviti sě nemohúc, žalostivě křičieše a řkúc: É, pomozte mi, přěžalostivie[996]koncové ie resp. „ye“ podtrženo Hankou ženě, ať k mému milému synu přídúci, jeho ohlédaju, ať mému truchlému srdci dosti na tom učini. Tu přišedši, těžcě na jeho svaté tělo padši, s hrozným pláčem mluvieše a řkúc: Běda mně tebe, synu muoj milý, běda mně tebe, má kráso, má útěcho, muoj rytieři, pročs nám tak nemilostivě učinil, vida svého tatíka[997]podtrženo, Hankova excerpce a svú matku i svú chot tebe žalostivě pyčíce. Však si sě přěd námi tajil, často sú našě sluhy tobě veliké přiekořizny[998]podtrženo, Hankova excerpce činili. Kés nám toho kdy požaloval, ale všes pokor[327]číslo strany rukopisuně