[135]číslo strany rukopisujmělo, ež za dávných časóv v českéj[ki]českéj] czieſkey zemi nábožní křestěné[kj]křestěné] krzieſtiene, když sě hřímanie báli, tehda postavník hromničí[kk]hromničí] hromoniczi na čest světiej královně zajžhli[kl]zajžhli] zayhzli, aby jejie svatú prosbú ot úraza byli hromového uchováni. Protož ty postavníky, ješto toho svatého dne v kosteléch kněžie světie, Čechové jsú Hromnicě nazvali s tiem úmyslem, aby, kdež by ty postavníky světie královně na čest zajžhli, tu hrom nic nejměl činiti.
Ten také slavný den podlé starého zákona svatá cierkev nazývá očiščenie svaté královny. A to proto, kakž koli svatá královna tak přěsvrchovaně svatá byla, ež ižádného počiščenie nebylo třěba, avšak pro svatého příklada pokoru jiným sě starého zákona paniem přijednala[km]přijednala] przigiednala. Neb tak jest bylo v starém zákoně ustaveno, aby každá žena, kteráž syna počenši narodila, po čtyřidcěti dnech, dietě s sebú vezmúci, s uobětí vendúc do chrámu, buohu dietě i obět ofěrovala, potom jako očiščená mohla do chrámu choditi a s lidmi obcovati. Protož, jako toho dne po čtyřechdcát dnech po buožieho syna narození matka buožie Ježíšě vzemši, jako praví svatý Lukáš evanjelista, v chrámě syna svého ofěrovala a zaň dvě hrdlici obětovala. A proto slóve ten den svaté královny očiščenie. O tom[kn]tom] to tak přěsvatém dni takto píše svatý Ambrož v jednom[ko]jednom] giednom kázaní a řka: Dnes, bratřie milá, syn buoží Jezus Kristus do chrámu jest přinesen a svatým Simeonem buohu otci obětován. Dnes čakajícím hřiešným lidem spasenie svatý Simeon a svatá Anna prorokyně spasitele zjěvně jsta ukázala. Ó, kak
