ciesařě tehdy tu bieše, jeho vedli. A tu kdež po jich zléj vieřě postúpiti nechtěl, kyji bit a tak z města vypuzen.
A když po téj vlasti chodieše, matka jeho, jěž bieše dávno umřěla, ta sě jemu v noci zěvila a řkúci: Posil sebe v hospodinu a vstana, jdiž do francké země. To zěvenie uzřěv, svatý Nazarius odtad do jednoho města u Francí šel, jemužto Gamellus dějí. Tu přišed, mnoho lidí na vieru křesťanskú obrátil, mezi nimižto jedna poctivá paní jednoho syna svého, mladého robencě, jemu poručila, prosiec, aby ho pokrstil. To uslyšav těch vlastí starosta, kázal svatého Nazarie i s tiem robencem jieti, v žalář vsaditi a nazajtřie vyvedúc mučiti. Tehda toho starosty paní poslala k svému hospodáři a řkúci: Nenie to pravedlný súd nevinné lidi bez viny zahubiti a všemohúcie bohy našě, jenžto sami sobě pomoci mohú, mstíti. To starosta uslyšav, svaté pustiti kázal, ale aby tu své viery nekázali, těžcě zapověděl. Proňežto svatý Nazarius odtad sě vzdvihl i šel do města Trířě a tu najprvní ze všěch vieru křesťanskú kázal, proňežto sě mnohý lid na vieru obrátiv, kostel bohu na čest učinili. To uslyšav Kornelius, starosta Neróv ciesařóv, jenž tehda nad tiem městem vládnieše, ciesařovi žalujě vzkázal. To Nero uslyšav, inhed sto rytieřóv, aby ho jěli, poslal. Ti do Triry přijěvše, u jeho modlitevného pokojíka jej nalezše, svázali mu rucě a řkúc: Veliký Nero tě zóve k sobě. K nimžto Nazarius vecě: Nepočstivý král, nepočstivé rytieřstvo jmá. Proč ste inhed přijěvše ke mně poctivě neřekli: Nero tě k sobě zóve. A já bych byl inhed
