[61r]číslo strany rukopisuvznášejíce, novinu divnú, jiežto já rozuměti nemohu, světu zjevují. Toť jest nikda neslýcháno ani kdy vídáno, aniž tomu mohu rozuměti, aniž toho, což slyším, mohu strpěti. Člověkem se narodil, a již se jemu jakož bohu milému. Nikdy mi se toto od počátku světa nedalo znáti ani se to kdy přihodilo, by se kdy člověk narodil, v sobě nedostatkóv člověčích neznaje. Protož odkad jest toto sešlo na tomto tak nové i tak mocné porozenie? Mezi hřiešnými se jest narodil, od smrtedlné matky pošel, avšak nad jiné lidi přečistý, protož nic na jeho porození nenalézám, ještoť bych svú libost jměl. Velmi se toho bojím, by mne mé moci nezbavil. Co učiním, kam se obrátím? Jeho mocnějšieho čiji, nežli sem já, a k tomu za to jmám, že u mém královstvě kralovati chce. Protož toho se bojím, by tento ten buoh nebyl, ješto nižádných na sobě nedostatkóv nebude jmieti. Avšak by byl toto buoh, kterak by trpěl ženského přirozenie nedostatek? Ktož by tomu věřiti mohl, by buoh tak v sprostných plenkách ležeti mohl a dětinsky plačtivě kvielil? Ktož by toto slyše nezasmál se, by buoh z ženských prsí pokrm požíval a nadto nade všecko ano se jemu jiesti chce, ktož to kdy kterým rozumem móže dovésti, by se kdy bohu jiesti chtělo!“ Protož tu praví svatý Augustin, [61v]číslo strany rukopisuže toho jest diábel nevěděl, že Syn boží pokrm přijímáše dětinský a že hlad a žiezen jako jiné dietě trpěl.
To jest nebylo jeho křechkostí tělesnú, ale jeho tajnú svatostí zastíněnie nebeské moci i milosti. Nebo jakožto píše svatý Origenes, coť se jest božiemu Synu při jeho narození dálo a přirozené svatosti, toť jest vše před diáblem bylo tajno, protož tomu nemohl jest rozuměti, dobře jest věděl, že jeho jest porodila a že čistú pannú zóstala. Kterým by to činem mohlo býti, toho diábel nevěděl, ana toho Maria, Matka božie, tajieše, co se jest dálo při Synu božiem a jeho přirození. Jakožto praví svaté Čtenie, Maria zachováváše tato slova, snášejíci je v srdci svém. Tuť praví mistr Beda: „Tajemstvie Jezukristova, ješto Maria věděla, nižádnému jest toho pronésti nechtěla, ale toho v sobě s velikú poctivostí tajně jest chovala, protož se jejie svatá múdrost znamenala. A to žádného divu nenie, nebo jest v sobě boha múdrost nosila, protož milost všemu světu obdržala.“ Proněžto svatý Augustin chválí a řka: „Ó, Maria, Matko božie, všie milosti plná, vidúc přepovýšenú svatost tvú, tak tě dóstojně chváliti móžem?
