Přestaň již také nemoc, jenž nemóžeš moci jmieti, neboť se jest nám ukázal uzdravitel. Vzdal se ode všech hřiešných smrt věčná, nebť jest se nám král narodil všeho světa a věčného života. Přestaň již všech zlostných srdcí hrdost, nebo strdi sladkostí veškeren svět jest oslazen. Přestaňte již bojové, k tomu svárliví hněvové, dnes pravý mier a pokoj z nebes všemu světu jest sstúpil, jakožto jsú řekli anjelé, a na zemi pokoj lidu.“
V tu dobu Matka božie se radováše, nebť jest to dobře věděla, co se tú nebeskú mocí děje, o tom jest rozličně čtla na svých knihách a takto bieše, kterak jest byla od rodu krále Davida pošla, a toť jie svědomo bieše, jenžto byl Izaiáš prorok řekl: „Vynde prut z kořene Jesse a květ z toho kořene vynde, na tom bude odpočívati duch boží.“ Vědieše to dobře do sebe, že pannú jsúci počala i porodila syna a k tomu vždy čistú pannú zóstala. Toto také bieše čtla ta dievka svatá, cožť jest Izaiáš prorokoval a řka: „Aj toť dievka počne a porodí syna, jemužto jméno bude Emanuel.“ To také proroctvie dobře vědieše dievka svatá Maria, to ještoť se také píše: „Poznal volek a oslík pána svého.“ Toť také věděla Matka božie, ještoť jie anjel byl řekl: „Duch svatý vstúpí v tě a moc najvyššieho zastiení tobě.“ Protož se tiemto radováše, neb to již dobře vědieše, že jest toho již porodila, jemužto jest chvála s otcem na věky. Protož svatý Bernart o nie píše, řka: „Ó, předóstojná a přečistá, ó, nebeská všeho světa světlosti Maria, kterakého s nám syna porodila, jehožto jest bezpřiemně veliká světlost i slavnost obličeje najsvětějšieho, jehožto od počátka nikda jest svět neměl, a proto všechno jest od počátka učinil pravý buoh i pravý člověk, král nade všemi králi, jenžto tebe svú milú matkú zvolil. Kterak jeho v jeslech kladeš, kterak s to směla učiniti? Však to jest tento, ješto jest nebesa nade vším světem rozplodil, krásnými a světlými hvězdami jest on ozdobil a k tomu slunce a měsiec jest stvořil!“ Protož nadto praví: „Cožť by se všemi anjely o jeho velebnosti pravil, toť všeckno málo jest proti jeho všemohúcie chvále, však s ty jeho milá matka Maria, všech panen chvála, všech dobrých mravóv příklade, našie věčné odplaty jistá naděje, tak s jej v sprostné plenky obinula a k tomu na sprostném seně položila. Tak mi se zdá, ó, přečistá, milá dievko, že jsi neměla domu krásného, v němžto by měla našeho milého Spasitele poroditi. Protož jsi jakožto i jiná chudá
