Jozef, pěstún Matky božie, a svatý Zachař, otec svatého Jana.
A když ten čas přišel, porodila svatá Alžběta syna svého, Jana svatého. A tuť jest také byla božie, jakožto snažná služebnice najprvé to děťátko svýma rukama zdvíhala a povíjela a to svaté dietě, jakožto by rozumělo, vždy Matce boží v tvář patřieše bez přestánie. Jakož jest psáno v jedněch starých knihách, když Matka boží toho děťátka svatéj Alžbětě svýma rukama podáváše, to děťátko vždy na Matku boží patřieše. A v tu dobu Matka božie vidúci to, přituléše a celováše je. Ó, přešťastné dietě svatý Jan, že jest tak mocně bohem darován, jenž jest Matku boží pěstúnkú jměl.
Potom po osmi dnech přede všemi jinými věcmi podlé zákona Starého jest obřezován, a tu jest jemu jméno dáno Johannes, totižto Jan. Tehda jest otec jeho promluvil, svatý Zachariáš, hlasem svatého proroctvie a řka: „Požehnaný buoh israhelský, neboť jest navštievil i učinil vykúpenie lidu svého i zdvihl jest roh spasenie Davida nám do domu svého dietete. Jakož jest mluvil skrze usta svatých, kteříž od věku jsú, prorokóv jeho. Spasenie od nepřátel našich a z rukú všech, ješto nenávidiechu nás. K činění milosti k otcóm našim a pomní ustavenie svého svatého. Právem přiloženým, ješto jest přisáhl k Abrahamovi, otci našemu, dáti se nám. Abychom bez strachu od rukú našich nepřátel byli a slúžili jemu. V svatosti a spravedlnosti před ním po všecky naše dni. A ty, dietě, prorok před najvyšším králem nazván budeš, nebo předejdeš před obličejem božím připraviti cestu jeho. Dá ti umění spasení jeho lidu na odpuštěnie hřiechóv jich. Skrze střeva milosrdenstvie buoha našeho, v nichžto nás jest navštievil po chódě z vysoka; posvietiti jim, ješto v temnostech a v stienu smrti sedie k zpravení nóh našich na cestě ku pokoji. Chvála Otci etc.“ Tehda v tu hodinu Matka boží za oponú svaté Alžběty byla, znamenajíc, co by se o jejiem synu milém skrze svatého Zachariáše prorokovalo. Potom Matka boží vzemši odpuštěnie od svaté Alžběty a od svatého Zachariáše, domóv se vrátila do Nazareta. A také jest vzala odpuštěnie od toho milého dietete, svatého Jana, an v kolébce ležíše povíjen.
Tuť každý člověk pomysliti móže o pokorné chudobě Matky boží, když se domóv vrátila, kusa chleba ani krópě piva nenalezla. Nadto ani dědin, ani platóv, ani hotových peněz jest jměla a u svaté Alžběty tři měsiece měvši ctnú potřebu, a domóv se k chudobě vrátila, nic nemajíc, než což svýma svatýma rukama
