na to uprosil proti tomuto ustavení, ten hanbu napřed a sbožie své propadne, a což prosil, toho buď zbaven. Aby to tvrdě držáno a držeti kázáno, osviecení králové čeští, kteříž budú v tom času, při jich korunování přisáhati zjevně mají.
Súdce krajin a zprávce poddaných životem a obcováním mají býti svorní. Nepodobně by právo řeklo, ktož by od nich ve mnohých věcech se dělil. A protož ustavujem, aby žádný úředník v kterémžkoli duostojenství neb povýšení nebo úřadu byl by pozdvižen k súdu neb k súzení měl by zjednán býti ot kohožkoli v království našem prvepsaném a v miestech zvláštních, ješto neuměl, nerozuměl a nemluvil českým jazykem, kterýž nazýváme slovenský, leč zvláštnie milosti královy, kteréž snad nravuov a poctivosti chválený svazek anebo dospělost učině vzácný by učinilo toho a hodný, aby jim ti úřadové byli pójčeni.
O spravedlivém súdu
Aby pravý v království našem českém vežde súd šel, aby žádná příčina od pravé cesty zblúzenie nebyla ostavena, potvrzujeme, aby páni v každých krajinách z obyčeje obecnieho mají zjednáni býti třie v počet v úřad větších kmetuov nebo úředníkóv nebo poprávcí a jiní šlechticové v témž počtu ve všech krajinách, jakož jest obyčej. Menší úředníci nebuďte vydáni, že by nich jiným třem bratřie byli.
Žádný vypověděný nemá seděti
Jiní súdce mají takéž úřadem, takéž poctivostí života a obyčejóv dobrých nepochybovati. Chceme tehda a přikazujeme, aby žádný vypověděný ani který ten má býti vypověděn, kdežkoli byl jest vypověděn, nebyl k úřadu kmetstvie anebo k jinému, ještož k súdu příslušie, nebyl vzat. Též buď položeno o lichevníciech již v tom shledaných a nebo jinak znamenitých ač zjevně domněných.
Nebo málo by bylo prospěšno práva klásti a tvrditi, leč kterým poručeny jsú, aby je řádem hodným věrným úmyslem a došlým rozumem vedli a aby tak v tom řádem vedli a aby příčina zlosti byla přerúbena. Tiemto zjednáním zjednáváme, aby úředníci všickni k súdu spravedlnosti vydaní, kteréhožkoli duostojenstvie nebo povýšenie budú znamenativ království našem českém, v úvodu svém prvniem v ten