svú sprostnost své sliby plnie těm zlým lidem.
A protož chtiec a žádajíc věrným našim pokoj v našem českém království zjednati, tiemto ustavením zapoviedáme věčně, aby těch slibuov žádný dobrý neplnil, neb ty sliby umořujeme, aby žádné moci neměly. A nad to aby lepšie jistota byla, ustavujem a přičinieme, když kto by k těm zlým lidem a lotruom přes tuto zápověd plnil a což by jim dal, aby tolikéž propadl do královy komory, neb to slušie, když kto obranú dobrú hrdá a sám se škody dopúštie, aby měl dvojí pomstu pro své netbánie, a na těch zlých lúpežníciech aby byla pomsta podlé jich zaslúženie, jakož jest ustaveno v našem českém království ot dávných časuov.
Ustavenie o hře kostečné
Chvála a čest každého kniežete jest a nahoru roste, ktož své poddané lidi k dobrým obyčejóm připravuje, aby netratili sbožie přirozeného. I co jest na kniežeti duostojnějšieho, než aby svuoj lid k dobrému vedl a pokoj jemu činil. A protož my Karel zajisté vědúce, že v našem českém království od dávna děje se zlý obyčej na škodu mnohých našich věrných, točiž v kostky hranie, jenž sobě mají za kratochvíl, ano psota a škoda jim i jich věrné čeledi z toho pocházie. A protož tiemto ustavením věčně zapoviedáme, aby žádný člověk v žádném kraji našeho českého královstvie v kostky ani v žádnú jinú hru přielišně a škodně nehrál na žádný dluh ani na které rukojemstvie neb na své dědictvie, sliby žádnými se zavazuje, pod pokutú ztracenie tolikéž do našie komory.
Ustavenie o přepuštění hry kostečné
My Karel ciesař svobodně otpúštiemy každému v našem českém království, ktož by chtěl hráti v kostky pro kratochvíl, aby hrál o hotové penieze až do kopy grošuov odečtených a nic viece. A ktož by neměl hotových, aby jeden druhému nepójčel na hru ani jeden s druhým hrál na dluh. A ktož by toto ustavenie přerušil pojičeje druhému, aby byl bez toho, což pójčí, a do našie komory aby propadl tolikéž. A ten, ktož by se dlužil na jhru, aby tolikéž propadl do našie komory a k tomu aby neoplatil přes kopu nic viece.
