kterého pokolenie jsi? Jemužto anjel Rafael vece: Na svého li sě nájemníka ptáš urozenie, čili na samého nájemníka, jenž má s tvým synem jeti? Ale aby na to mnoho nemyslil, já sem Zachariáš, velikého Ananiáše syn. K němužto svatý Dobeš vece: Velikéhos rodu. Proši tebe, nehněvej se z toho, jenž sem se na tvój rod ptal. K němuž archanjel vece: Jáť tvého syna i tam [dovedu i za sě]text doplněný editorem[7]opisovač část textu vynechal; doplněno podle rkp. Olomouc, SVK III/1 zdráva přivedu. K tomu svatý Dobeš vece: Dobře vám buď, Hospodin buď váš vódce a anjel jeho buď s vámi. Ten čas všecko připravivše, což na cestu třeba bylo nésti, vzem mladý Dobeš odpuštěnie od otce i od mateře i jdiešta s archanjelem pryč. A když biešta na cěstě, rozplakavši se matka jeho i po něm se roztúživši, poče řieci: Hól podpory starosti našie jsi odjal od nás, jižs pryč poslal. Ej, by nebyli ti nikda peniezi na světě, pro něžs jeho poslal! Dosti bychom měli v své chudobě, za bohatstvie bychom sobě počtli viděti syna svého. Jiežto svatý Dobeš odpovědě a řka: Neplač! Zdráv tam dojde syn náš a zdráv se k nám vrátí a oči tvoji uzříta jeho, neb k tomu věřím, žeť jest anjel boží s nima a zjedná dobře všecky jeho věci, tak jenž se k náma vesele vrátí. To uslyševši, přesta plakánie a poče mlčeti.

Když tak jdieše Dobeš a psík jeho za ním běžieše, tehdy první nocleh mějiešta u té řěky, ješto slove Tyrus. A když vyšel Dobeš, chtě své nohy umyti, vyšinuvši se jedna veliká ryba, chtieše jeho pochytiti. Kteréžto ryby Dobeš se užasl, poče volati velikým hlasem a řka: Pomoz mi, pane, neb se na mě ryba řítí! K němužto archanjel vece: Polap ji za laloky, vytiehniž ji k sobě ven! A když to učini, vytaže ji na sucho i poče se ryba metati před jeho nohami. Tehda jemu archanjel vece: Rozkuchaj rybu tuto, vezmiž z nie srdce a žluč a játry, schovajž vše u sebe, nebo sú to věci užitečné k lékařství. A když to Dobeš učini, schovav ty věci u sebe, poče péci maso té ryby a některé soliti, abyšta s sebú na cěstu vzala, co by jima