zeptaj se na to, kterak by k němu dojda, střiebro vzal a jemu jeho zapsánie vrátil. A neboj se, synu mój milý, jakžkoli chudý život vedemy, však mnoho dobrého mieti budeme, budemy li se Boha báti a hřiecha se varovati.

Tehdy odpovědě mladý Dobiáš otci a řka: To všě, cos mi přikázal, otče, toť učiním, ale kterak těchto peněz dobývati budu, toho nevědě. On o mně nic nevie a já jeho také neznám. Které jemu znamenie dám? Ani cesty umiem, kady tam jíti. K tomu jeho otec vece: Mám zapsánie jeho u sebe, jakž je jemu ukážeš, tak ty penieze vydá. Protož pohledajž vyjda někakého muže věrného, ještoť z nájma pójde s tebú, aby za mého života ty penieze vzal. Tehda mladý Dobeš vyšed, nalezl jednoho nádobného jinocha, an stojí opásán, a podkasav sě jako na cěstu běžeti se připraviv. A toho Dobeš mladý nevědieše, že by byl to archanjel boží. Jehožto Dobeš pozdraviv, řekl k němu: I odkad tě mám, milý mládenče? Jemužto odpovědě: Z synóv sem izrahelských jeden. K němužto vece Dobeš: Umieš li cěstu, ješto jde do té vlasti Medorum? Jemužto on odpovědě řka: Dobře umiem a všecky ty cěsty jsú mi známy, neb sem jimi často chodil a býval sem u Gabele, bratra vašeho, jenž bydlí v městě Rages, ješto leží na té hoře Egbatanis. K němuž mladý Dobeš vece: Učiň dobře, počkaj mne tuto málo, ať toto poviem otci svému. V tu hodinu Dobeš domóv přišel, všecko otci svému pořád vypravil. Jemužto otec se podivil, poprosil, aby k němu ten mládenec přišel. Jakož v dóm všel, tak pozdravil svatého Dobiáše a řka: Radost tobě buď vzdy. Jemužto svatý Dobeš vece: Která radost mně jest, a já ve tmách sedím a světla s nebe nevizi? K němužto mládenec vece: Buď silné mysli, nebo již skóro uzdraví tě Bóh. K němužto svatý Dobeš vece: I moci li budeš dovésti syna mého k Gabelovi do Rages, města Medorum? A když se vrátíš, tvú tobě mzdu dám. K němuž archanjel vece: Jáť jeho tam dovedu a opět zase zdráva přivedu. K němužto svatý Dobeš vece: Proši tebe, pověz mi, kterého domu nebo