svaté Mařie panenstvím, snaž se následovati pokorú, a dosti máš na tom. Pakli jsi panna a v pokoře, ktož koli jsi, veliký jsi.“ Pak die potom: „K chvále pannám zvláště zpievají, že jdú za beránkem nepoškvrněným, kamž koli on {jde.“ Pak opět potom die: „Ale nemóžeš snad ty, kamž koli on}marginální přípisek soudobou rukou pójde, jdi za ním aspoň, kamž kolivěk tebe pozove.“ To jest, nemóžeš li vysoké stezky nadjíti panenstvie, as jeho následuj najbezpečnější cestú, to j’ pokorú; s niežto ač sblúdie kteří i ze panen, abych pravdu řekl, také nenásledují beránka, kamž koli on pójde. Jde za beránkem pokorný poškvrněný a panna pyšný, ale nikterýž, kamž koli on pójde. Nebo ani poškvrněný móž vstúpiti k čistotě beránkově, jenž bez poškvrny jest. Ani pyšný k toho beránka krotké pokoře sstúpiti žádá, ješto j’ netolik, kdy jej střihli, ale také, kdy jej i zabíjeli, byl umlkl. Avšak múdřejší cěstu vzvolil následovati jeho v pokoře poškvrněný, nežli v panenství pyšný; neb onoho nečistotu jeho pokorné dosti učiněnie zčistí, a tohoto panenstvie poškvrní pýcha. Tu řeč pilné jest pannám duchovním s dobrým rozmyslem znamenati, aby se vždy střiehly pýchy, ale v pravé pokoře slúžily bohu. Neb ste se ještě nepřevezly, ještě i ztratiti by panenstvie mohly i poškvrniti, kdyby bóh vám nepomáhal. Ale věrný buoh ten svých nikdy neostane, doňovadž kto sám jeho ostati nechce pro práci kterú, aneb v dobrém bydle rozbujeje. Jehož na ny nepřepúštěj, hospodine, ale neuvodi nás u pokušenie. Amen.
O stavu vdoviem
Pak stav vdoví neb vdovcový, ač jest menšieho duostojenstvie než panenský, avšak jest většieho než manželský. Neb manželský poddal se jest své křehkosti, a má v ní libost kochánie tělesného; ale vdoví brání se jí. A také stav vdoví jest pravý příklad a naučenie stavu panenskému. Neb což sú dřéve někteří,
