nahůru po stupních kamenných až k první bráně. Odtud sem najlépe shlédł Ejipt a stoje u zdi, dívał sem se jemu, ano leží v čisté rovni piesečné a nikdiež vrchuov ani lesuov očima neviděti, než čistá krajina piesečná. I přehlédł sem Ejipt na jednu stranu, na tu, kterú sme do něho jeli, a ledva že sem mohł znamenati, kde jest počátek města. Na druhou stranu našíř města k východu słunce opět ledva že sem je přehlédł, ale druhých dvou stran nadéł i našíř nemohł sem přehlédnouti. A to dívaní náše było jest před samým polednem a jasno přečisté było, však mi k tomu nepomohło, abych jej přehlédł. I tepruv sem srozuměł i viděł sem, že Ejipt jest město veliké příliš.

Hrad žołdánuov jest na čisté skále biełé a prostředně vysoké a około hradu pět zdí vysokých velmi a skrze každú zed jest brána a u bran vrátní mnozí. A v ohradě, zdá mi se, mnoho větčí než Chrudim. I šli sme do první brány, potom i do druhé i k třetí s strachem, než do ní sme jíti nesměli, neb sem se báł, abychom nebyli tázáni, čeho hledáme anebo co tam chcme, a já jazyka jich neuměje, nevěděł bych, co odpovědieti. Než proto sme tu seděli chvilku a tu jsme se dívali rozličným słužebníkom žołdánovým a úředníkom mnohým, ješto ustavičně chodili jedni s hradu a druzí na hrad v mnohém počtu. Úředníci jedni sou múřeniné a jsou kleštěnci. O těch sem słyšeł, že sou najvětší úředníci a mohou každého souditi, a netoliko obecné lidi, ale i pány. A ti úředníci chodí s złatými hůlkami a za jednim veliký houf słužebníkuov jde, když jede po městě, a těm úředníkom žołdán věří najviec a těch jest najviec při žołdánu. Druzí sou úředníci menší a ti nosí hole v rukou větší než první a nezłaté, ale sou malované a zezpod neviem, jaké sou. A třetí úředníci mají hole biełé a těch nám pravili býti několik tisíc. Úředníci ti všudy chodí po Ejiptě řiedíc, komuž co kde potřebí jest, a žádnému nedopustí křivdy činiti aneb škody druhému. Jiných úředníkuov žołdánových, o kterýchž sem słyšeł, v Ejiptě mnoho jest, jichž sem zanetbał psáti. Neb žádných zprávcuov ani úředníkuo