úředníkuo žołdánových obyčejem městským v Ejiptě nenie, než všecko z lidu słužebného od žołdána ustaveni jsou.

Pobyvše tu chvíli mezi hradem a branami, šli sme těmi branami zase a v každé bráně viděli sme žołdnéřuov množství a braně rozličné stojící a visící, ješto tomu já počtu neviem. Sšedše s hradu, šli sme na ryňk ten, kterýž słove jazykem jich taktagalcizojazyčný text. Ryňk ten jest po rozumu hádaje, zdá mi se, že je za puoł míle zdélí. Tu sem viděł hráče rozličných her hrajících šermy divné, kajklířství rozličná, kolby, honby, jiné hry divné, nám v našich zemiech neobyčejné a o mnohých nesłýchané, o nichž by było mnoho psáti. A odtud sem šeł na hospodu.

I pravili mi, v Ejiptě že jest 17 tisíc vełbłouduo, toliko těch, na kteréž vodu berou z Nýlusa a roznášejíc po Ejiptě, prodávají ji. Opět mi se to věc nepodobná zdáła i ptał sem se nejednoho o té věci a každý jest mi tak pravił jako první, a že z toho každého vełbłouda na každý den žołdánovi płatu dávají majdýnu ten peníz, kterýžto peníz tak mnoho płatí jakoby 8 peněz biełých. Než to viem, že těch na všecky strany města, kamž se obrátíš, ano se s nimi všudy ženou, než počtu já jim neviem, než což jsem od lidí słyšeł, to pravím.

Pak sem šeł k Nýlusu řece na procházku. A około břehův Nýlusových roste třtí vysoké velmi, kteréhož mnoho jest na obě straně břehuov za několik mil zdélí, a to třtí sładké jest velmi. A to třtí sekají kosami, kteréž k tomu připravené mají, a na vełbłoudích do Ejipta nosie a děłají z něho dvůj cukr: cukrkandý a druhý tento obecný. A z toho třtí také płat dávají žołdánovi.

Około Nýlusu jest dřieví rozličné: svatého Jána chléb, daktylé, kasiafistule, jahody veliké černé. Odtud sem šeł na hospodu.

Jednoho pak dne, vstav ráno, šeł sem s židem jednim k domom, kteréž uděłał Jozef syn Jákobuov za času vłádařství svého, kteřížto sou velmi divně děłáni a neobyčejně, a netoliko v zemích našich, ale i jim v jich zemiech divní sou. Sklepi v nich divně ztočení a neviem, v kolikero násob sou jedni na druhých, a mezi ty sklepy