Ps33,12 Přistupte, synové, poslúchajte mne, strachu hospodinovu učiti budu vás. Ps33,13 Který jest člověk, jenž chce životu, miluje dni viděti dobré? Ps33,14 Obrať jazyk tvój od zlého a rty tvá, ať nemluvíta lsti. Ps33,15 Odvrať se od zlého a čiň dobré, hledaj míra a stíhaj jej. Ps33,16 Oči hospodinově nad pravými a uši jeho ku prozbě jich. Ps33,17 Obličej ale hospodinóv nad činíce zlé, aby zatratil s země pamět jich. Ps33,18 Volali sú praví a hospodin uslyšal je a ze všěch smutkóv jich vypravil je. Ps33,19 Podlé jest hospodin těm, již smutného sú srdce, a pokorné duchem spasí. Ps33,20 Mnozí sú smutci spravedlných a ze všěch těch vyprostil je hospodin. Ps33,21 Střěže hospodin všěch kostí jich, ijedna z nich nezetře sě. Ps33,22 Smrt hřiešných přezlá, a již nenávidie pravého, zahynú. Ps33,23 Vykúpí hospodin duše slúh svých i nezahynú všichni, jenž úfají veň.
Tento žalm zlořečenstvie učinil David na všecky své nepřátely vidomé i nevidomé.
Ps34,1 Sudiž, hospodine, překažijícím mně, vybojij vybojijíce mě. Ps34,2 Pochvať oděnie a ščít a vstaň na pomoc mně. Ps34,3 Prolí meč i zahraď proti těm, již mě honie, rci duši méj: „Spasenie tvé jáz jsem.“ Ps34,4 Uhaněni buďte a zastyďte se hledajíce duše méj. Odvraťte sě zase i uhaněni buďte, již myslé mně zlé. Ps34,5 Buďte jako prach před obličejem větrovým a anjel hospodinóv připuzije je. Ps34,6 Buď cěsta jich tma a poplz a anjel hospodinóv honě je. Ps34,7 Nebo darmo skryli sú mi zhynutie osidla svého, naprázno mútili duši mú. Ps34,8 Přiď jemu osidlo, jehož nevie, a jetie, jež skryl, pochvať jeho a v osidlo i upadne v ně. Ps34,9 Ale duše má zveselí [sě]text doplněný editorem[311]zveselí <sě>] exsultabit lat. v hospodinu i zkochá sě v spasiteli svém. Ps34,10 Všickny kosti mé řkú: „Hospodine, kto podoben k tobě?“ Nebo zproščiješ nedostatečného z rukú silnějšího jeho a pracného i chudého od roztrhajících jeho. Ps34,11 Vstavše svědci nepraví, jehož nevědiech, tázáchu mne. Ps34,12 Zaplacováchu mi zlé
