tvého, ať budú nepohnuti jako kámen, doniž nemine lid tvój, hospodine, doniž nemine lid tvój tento, jenž si vykúpil. CantEx15,17 Uvedeš je i zsadíš je na hoře dědiny tvéj, přěsilném bydle tvém, jenž učinil si, hospodine, svatinu tvú, hospodine, již utvrdile ruce tvoji. CantEx15,18 Hospodin kraloval na věčnost a nadto. CantEx15,19 Všel jest vedě farao s vozy a koňmi jeho v moře i navrátil na ně hospodin vody morské, synové ale Israhelovi šli po suchu prostřed jeho.
Chvála Abbakuka, pátek
Tento žalm zpieval Abakuk prorok, když anděl boží nesl jej za vrch z obory lvovéj, tak řka:
CantHab3,2 Hospodine, uslyšech uslyšenie tvé i vzbách sě. Hospodine, dielo tvé, prostřed let oživ je. Prostřed let známo učiníš, když sě rozhněváš, milosti rozpomeneš. CantHab3,3 Buoh od poledne příde a svatý od hory Faraanskéj. Přikryla nebesa sláva tvá a chvály jeho plna jest země. CantHab3,4 Blesk jeho jako světlost bude, rozi v rukú jeho. Tu skryta jest síla jeho. CantHab3,5 Přěd obličejem jeho pójde smrt. Vystúpí diábel přěd nohama jeho, CantHab3,6 stal i měřil jest zemi. Vzezřel i roztál jest vlasti a zetřěny sú hory věčné. Nachýlily sě skály světské od cěst věčnosti jeho. CantHab3,7 Pro nespravedlnost vidiech stany múřínské, zamútie [sě]text doplněný editorem[1587]zamútie <sě>] turbabuntur lat. kuože země madianské. CantHab3,8 A zdali u potociech rozhněval si se, hospodine, nebo v řekách rydánie tvé, nebo u moři mrzkovánie tvé? Jenž vsědáš na koně tvé a vozové tvoji spasenie. CantHab3,9 Vzbuzuje zbudíš lučišče tvé, přisáhaní pokolením, jěž mluvil si, řěky přěřezeš zemské. CantHab3,10 Vidiechu tě vody i žalostily hory, vlna vodná minula. Dal bezden hlas svój, vysokost ruce svoji zdvihla. CantHab3,11 Slunce a měsiec stála u přiebytce svém, v světle šípóv tvých pójdú, v bleskotu blýskanie kopie tvého. CantHab3,12 V rydání potlačíš zemi, v jadání ostrašíš
