utopena, nežli by jich zlú volí naplněna. Kteřížto proměnivše svú první řeč, i vsadichu ji na jeden ostrov, jenž bieše před nimi, a to Božím zpuosobem.
Tu když celú noc nespala a před světem velikým smutkem a mdlobú, že již třetí den byla sě postila, i pospala malú chvíli. A v tom spání zjevi sě jí milá panna Maria v divné krásě a řkúci: „Jižs dosti trpěla protivenstvie chtiece svú čistotu v manželství zachovati po dnešní den. Budeš zbavena všeho pokušenie a zjevíť sě, co si křivoty trpěla. Protož vstanúci ráno, narýž kořenie pod svú hlavú. A kterýmž koli trudovatým dáš je píti, ve jméno Božie budúť uzdraveni.“ Procítivši žena a jsúci utěšena viděním, nábožně modlitby pějíc poče rýti kořenie. Pak v třetí hodinu Bohem poslaní plavci pluchu k tomu ostrovu. A ona když na ně zavola, připluchu k ní. Jižto uzřevše poctivú ženu, slitovavše sě nad ní i připlavichu ji k břehu. A ona uzřevše jednoho malomocného neb trudovatého, vyšedši z korábu, zetřevši to kořenie i da jemu vypiti. A vypiv inhed byl zdráv. Tehdy sě o ní na vše strany pronese. I událo sě jí přijíti do toho města, v němžto ten hanebný vražedlník omalomocněl, jenž zabil byl syna bratra svého podlé této paní na loži. K tomu ji přivedu velikú mocí a prosbú, ale nepoznal jie ižádný. Tehdy bratr toho malomocného je sě jie prositi, by jemu pomohla a vzala za to, co by chtěla. A ona slíbi jemu
