pomoci, bude li sě všech svých hřiechóv před ním vyznávati. Tehdy on mnoho pověděl, ale toho hřiešného skutku zatajil, kterýž byl nad ní učinil. Tehdy opět žena die, že jemu nenie nic platno, jestliže nepovie všech hřiechóv neb zatají li který smrtedlný hřiech. I vece jemu bratr jeho, jehož byl syna zabil: „Otevři srdce své a vyznaj všecko, co si proti mně učinil a zavinil, a budeť Bohem odpuštěno.“ Tehdy on zaplakav, kterak bieše učinil, vše na sě vyznal. Uslyšev to ten bratr jeho, násilně sě velmi leče, želeje tak přešlechetné panie zatracenie viece nežli syna svého smrti. Tehdy ona odpovědě a řkúci: „Pane milý, jáť sem, ještoť neodplacuji zlého za zlé, ale dobré miesto zlého navracuji.“ I navráti jemu okamženie zdravie. I počechu jie prositi, aby tu ostala a jeho, jenž bieše uzdravila, pojala. A ona odpověděvši i jide odtavad i přijide do Říma, malomocné uzdravujíc. A tu jie ižádný nepoznal. Tu také mnoho malomocných uzdravila.
V tu dobu Božím přepuštěním bratr ciesařóv omalomocněl. K němu byla také přivedena. A také jie ižádný nepoznal. Takéž tomu kázala na sě ten hřiech vyznati, jenžto byl nad ní učinil, před ciesařem a před najvyššími vladaři. To uslyšev ciesař, pláče i poče sě bíti pěstí v prsi své a úpěti na své hřiechy. Také plakáchu i ti všickni, jenž při tom stáchu, želejíce ctné a šlechetné ciesařové. Tehda ona pro jich pláč to nemohúci
