přemožen býti
Obžalovaný od mnohých žalobníkóv potřikrát spolu z krádeže a z lúpeže v jednom soudě obžalován a tolikrát se očistiv, nemóž po čtvrté přemožen býti týmž svědomím, protože žalobce spolu v soudu přístojíce sprvu obžalovaného od jeho práva spravedlnosti jsú nepřepřeli tiežíce, ač jednú svědky mohli by jej přemoci, jakož jsú potom učiniti chtěli, i že takový má se radovati z toho, slušné jest a zvláště a najviec, že jest pověsti nepoškvrněné. Pakli má na sobě prvé jakú poškvrnu a to by tepruv naň dovedeno bylo, snad by právu svému poškodil.
O trojí žalobě pojednú na jednoho
Obžalovaný potřikrát od žalobníkóv obviněný pojednú zdá se, že by taková žaloba ze lsti pocházela, a jestliže se očistí počtvrté, svědomie jich proti sobě nikoli trpěti nebude, nebo lest a oklamánie žádnému děditi nemohú, a protož ti žalobce svým zlým úmyslem slušně zklamáni budú.
Sedm svědkóv jest z podstaty práva k duovodu pře
Obžalovaný z žhářstvie aneb z viny k tomu podobné muož přemožen býti sedmi svědky hodnými, nebo počet sedmi svědkóv jest z podstaty práva. Protož jest li kto obžalován těžce nebo na hrdlo od obcí mnohých miest, nenie slušné, aby pro zbytečnost svědomie obce vždy bylo posilňováno, nebo svědomie obce některak jest podezřelé, nebo jeden skutek v jednom miestě a jednoho času učiněný ztěžka móž poznán býti od množstvie obce. Protož věrohodnějšie bylo by svědomie přísežných jednoho miesta v některém vlastniem skutku, nežli svědectvie přísežných ze mnohých miest o témž skutku, nebo jeden skutek od přísežných téhož miesta muož dobře porozuměn neb opatřen býti, ale aby od přísežných ve mnohých miestech též dobře byl opatřen, tak aby úplně byl poznán, to se zdá nepodobné k vieře.
O žalobě na žháře
Obžalovaný pro pohruožky z žhářstvie někto přemožen bývá sám třetí, jakož psáno jest ve mnohých práviech, ačkoli z skutku z žhářstvie má býti sám sedm přemožen.
O řečníciech
Úřad řečňovánie nemá pohrdán býti, poněvadž také ciesařská ustavenie nebo práva témuž úřadu chválu vzdávají řkúce: Bojujíť zajisté dědicové pří, jenž v slavné hlasy doúfajíc, usilujíc naději i života braní a nic méně neprospievají obecniemu dobrému a zvláštniemu užitku, než jakoby pro užitky každého, zvláště šatuov, prusplechuov a mečuov užívati, rodičuov a vlasti zachovávajíce. Protož známo jest, že úřad řečnicstva ve všech soudech jest potřebný, avšak byly li by strany svrchované takové opatrnosti a výmluvy, tehda moci budú sami osobně řečňovati, odpuštěnie však rychtáře sobě uprosiece, protož každý
