Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

své cti, těla i sbožie, nežli by měl přemožen býti od žalobce svého.

Obžalovaný móž se brániti svědky hostinskými

V městské při obžalovaný móž se brániti svědky hostinskými věrohodnými, by pak i v městě nebyli usedlí, neb tak stojí psáno v práviech krumfeštních starých. Chcme li také, aby žádný host a příchozé vo dluh aneb v kteréžkoli při nemohl vésti svědomie hostinského proti měštěnínóm, jediné leč by host jměl s sebú měštěnína nebo jich viece, a to má býti rozuměno, když host žaluje na měštěnína. Pakli se brání, {proti tomu odpor v i}marginální přípisek mladší rukou dostatečni jsú svědkové věrohodní kterací kolivěk.

Žalobník prvé má dovésti úmysl svój, nežli obžalovaný

{žalobník prvé má svuoj úmysl dovésti}marginální přípisek mladší rukou Usúzeno jest, poněvadž skrze potomnější skutek zdvižen bývá prvnější, ale ne zpět. Tehda radějí má dopuštěn býti žalobník k duovodu úmysla svého propověděného, posléze učiněného, nežli obžalovaný k duovodu prve učiněné věci, a zvláště když žalobce tu věc v své žalobě zavierá a puojčuje, protož nenie potřebie, aby skrze obžalovaného dovozeno bylo, aniž tento úsudek odporen jest právu obecniemu, jenž die, že obžalovaný radějí i svého muož brániti, nebo toto pravda jest, když žalobce i obžalovaný jednostajně a v jeden čas některú věc učiněnú nebo neučiněnú nuceni bývají neb usilují provésti. Protož také zavieže li se obžalovaný, že chce odepřieti tomu, což žalobce praví, tehdy by se i svého radějí bránil, nežli by jej žalobník byl přemohl.

Žalobník a obžalovaný podáni bývají k jinému súdu

Když žalobník listóv rukojmí neb řečí obžalovaného dokládá se, oba dva máta podána býti k tomu miestu, kdež se jest smlúva stala mezi nimi. Protož znamenaj, že nenie potřebie, aby všeliká pře konala se v tom súdu, v kterémž se žaloba počíná, ačkoli žaloba i otpor mají býti v témž súdu.

Obžalovaný někdy mocí dóvodu svého nenie dlužen otpoviedati žalobě

O tom znamenaj, že žalobník často bývá odvržen od žaloby své pro svú řeč a zvláště pro to, když die, že „mám svědky, ale nechci jich o to truditi“. Nebo výmluva taková jest všetečná, neb podobnějí jest, aby žalobník pro svú čest svědky postavil, nežli jich nechtěje truditi s hanbú v žalobě by padl.

Obžalovaný druhdy nemá puzen býti k otpoviedaní

{otázka}marginální přípisek mladší rukou Když by dva dala komu penieze schovati a přikázala by jemu, aby jednomu bez druhého jich nevydával,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).