skruše[53r]číslo strany rukopisuným a pokorným, bože, pohrzeti nebudeš. Ps50,20 Dobrotivě učiň, hospodine, v dobré vuoli své Sionu, aby byly vzdělány zdi jeruzalémské. Ps50,21 Tehda vzácna bude tobě obět spravedlnosti, obětovánie i zápalové, tehda vzkládati budú na oltář tvuoj telce.
V žalmu LI. posilněnie se dává všem věrným proti Antikristovi i jeho pomocníkóm, prorok v duchu patře na Antikrista se vším tělem jeho, točiž se všemi zatracenci, znaje, že se v samé zlosti pochlubovati bude, s nějakým popuzením přimlúvá jemu řka
Ps51,1[334]verš nepřeložen Ps51,2[335]verš nepřeložen Ps51,3 Co se chlubíš v zlosti ty[336]ty] navíc oproti lat., jenž si mocen v nepravosti? Ps51,4 Celého dne přemyšloval nespravedlnosti jazyk tvuoj, jakžto břitva ostrá spáchal si lest. Ps51,5 Miloval si zlost nad do[53v]číslo strany rukopisubrotivost, nepravost viece než mluviti přiemost. Ps51,6 Milovals všeliká slova klopotná jazykem lstivým. Ps51,7 Protožť buoh zkazí tě na konec, vyvrátí tě a přenese tě z stanu tvého i kořen tvój z země živých. Ps51,8 Uzřieť spravedliví a báti se budú a nad ním posměch činiti budú a dějíť: Ps51,9 „Aj, člověk, kterýž nekladl boha spomocníka svého, ale doufal v mnoství bohatstvie svého a zmocnil se v marnosti své.“ Ps51,10 Já pak jakžto oliva plodná v domu božiem, doufal sem v milosrdenstvie[337]milosrdenstvie] miloſrdenſtoie tisk božie na věčnost i na věky věkóm. Ps51,11 Chváliti tě budu na věky, nebo si učinil[338]učinil] včinl tisk, a očekávati budu jména tvého, neb jest dobré před obličejem svatých tvých.
V žalmu padesátém druhém těší prorok věrné pro nátisky, kteréžto trpie, a die
[54r]číslo strany rukopisuPs52,1 Řekl[339]Řekl] v lat. předchází In finem, pro Maëleth intelligentiae David blázen v srdci svém: „Nenieť boha.“ Ps52,2 Porušeni sú a ohyzdní učiněni sú v nepravostech svých[340]svých] navíc oproti lat., + suis var., nenieť[341]nenieť] ne|neniet tisk, kto by činil dobré. Ps52,3 Buoh s nebe prohlédl na syny lidské, aby pohleděl, byl li by rozumný anebo hledaje boha. Ps52,4 Všickniť sú se odchýlili spolkem[342]spolkem] + inutiles facti sunt lat., nenie, kto by činil dobré, nenieť až do jednoho. Ps52,5 Všakť poznají všickni, kteříž páší nepravost, kteříž žerú lid muoj jakžto pokrm chleba. Ps52,6 Bohať sú nevzývali, tuť sú se třásli strachem, kdežto nebylo strachu. Nebo buoh rozptýlel kosti těch, jenž se lidem líbie, zahanbeniť sú, neb jest buoh jimi pohrzel. Ps52,7 Kto dá z Sionu vysvoboditele Izrahelovi? Když obrátí buoh vazbu lidu svého, rozveselíť se Jákob a radovati se bude Izrahel.
