všemo[156v]číslo strany rukopisuhúcí syn, všemohúcí duch svatý. SymbAth1,14 Avšak ne třie všemohúcí, ale jeden všemohúcí. SymbAth1,15 Takež buoh otec, buoh syn, buoh duch svatý. SymbAth1,16 Avšak ne třie bohové, ale jeden[1169]jeden] + est lat. buoh. SymbAth1,17 Takež hospodin otec, hospodin syn, hospodin duch svatý. SymbAth1,18 Avšak ne třie hospodinové, ale jeden[1170]jeden] + est lat. hospodin. SymbAth1,19 Neb jakož zvláště jednu každú osobu boha neb hospodina vyznávati křesťanskú pravdú musíme, takež řéci tři bohy aneb tři hospodiny obecným křesťanským[1171]obecným křesťanským] catholica lat. zákonem zápověd máme. SymbAth1,20 Otec od žádného[1172]od žádného] odžane(ho) tisk nenie učiněn ani stvořen ani porozen. SymbAth1,21 Syn od samého otce jest, ne učiněn ani stvořen, ale porozen. SymbAth1,22 Duch svatý ot otce i syna, ne učiněn ani stvořen, ale pocházeje. SymbAth1,23 Protož jeden otec, ne třie otci, jeden syn, ne třie synové, jeden duch svatý, ne třie duchové [157r]číslo strany rukopisusvatí. SymbAth1,24 A v té trojici nenie nic prvnějšieho ani poslednějšieho, nic větčieho ani menšieho, ale všecky tři osoby spoluvěčné sobě jsú a spolurovné. SymbAth1,25 Tak ovšem, jakož svrchu řečeno jest, i trojici v jednotě, i jednotě v trojici klaněti se máme. SymbAth1,26 Protož kto chce spasen býti, tak o trojici drž. SymbAth1,27 Ale potřebie jest k věčnému spasení, aby také věrně věřil vtělenie pána našeho Jezukrista. SymbAth1,28 Jest tehdy viera pravá, abychom věřili a vyznávali, že pán náš Jezus Kristus, boží syn, bóh spolu[1173]spolu] navíc oproti lat. i člověk jest. SymbAth1,29 Buoh jest z podstaty otcovy před věky narozen a člověk jest z podstaty mateře u věku narozen. SymbAth1,30 Pravý buoh, pravý člověk, z duše rozumné a z těla člověčieho jsa. SymbAth1,31 Rovný otci podlé bostvie, menší otce podlé človečenstvie. SymbAth1,32 Kterýž ač jest bóh [157v]číslo strany rukopisui člověk, však ne dva, ale jeden jest Kristus. SymbAth1,33 Jeden zajisté ne obrácením božstvie v tělo, ale přijetím človečenstvie v boze. SymbAth1,34 Jeden ovšem, ne smiešením podstaty, ale jednotú[1174]jednotú] gednota tisk osoby. SymbAth1,35 Neb jakžto duše rozumná a tělo jeden jest člověk, tak buoh a člověk jeden[1175]jeden] gedeu tisk jest Kristus. SymbAth1,36 Jenž jest trpěl pro spasenie naše, sstúpil do pekel, třetí den z mrtvých vstal. SymbAth1,37 Vstúpil na nebesa, sedí na pravici boha otce všemohúcieho, odtud příde súdit živých i mrtvých. SymbAth1,38 K jehož příští všickni lidé vstanú s těly svými a vydadie počet z svých z vlastních[1176]svých … vlastních] propriis lat. skutkóv. SymbAth1,39 Ktož jsú dobře činili, puojdú v život věčný, ale ktož zle, v oheň věčný. SymbAth1,40 Toť jest viera obecná křesťanská[1177]obecná křesťanská] catholica lat., kteréž nebude li každý věrně a právě[1178]právě] firmiter lat. věřiti, nebude moci býti spasen.
Vyhledávání (skrýt)
Žaltář Bakalářův
Plzeň: Mikuláš Bakalář, 1499.
Národní knihovna (Praha, Česká republika), sign. 43 G 82, .
Editoři
Batka, Ondřej, Svobodová, Andrea.
Ediční poznámka
Vznik edice byl podpořen projektem Grantové agentury České republiky č. 20-06229S První tištěný staročeský žaltář (filologická analýza a kritická edice).
[Generovaný obsah]
- Kniha chval boských neb kniha Samomluvenie proroka o Kristovi … [1r]
- V žalmu prvniem vypisuje se cesta k blahoslavenství věčnému … [1r]
- Druhý žalm mluví o těch, kteříž úklady zpuosobie proti království Krista pána a jeho vyvýšení. Kteréž prorok vida v duchu, i mluví … [1v]
- V žalmu třetiem o umučení a vzkřiešení pána Krista. A divě se Kristus člověk, že tak mnoho protivníkóv má, i mluví k bohu otci a die … [2v]
- V žalmu čtvrtém napomíná se muž spravedlivý k ctnostným skutkóm a sú slova cierkve v zámutku obývajície … [3r]
- V žalmu pátém mluví o těch věcech, jimiž se nabyti muože dědicstvie věčného bohatstvie … [3v]
- V žalmu šestém prorok napomíná k pokání hřiešného strachem súdu budúcieho, strašen sa hřiešník velikostí hřiechóv svých a hrózú budúcieho soudu, modlí se, aby věčně zatracen nebyl, a to takto … [4v]
- V žalmu sedmém muž spravedlivý žádá vysvobozen býti ode všech protivenství a takto mluví … [5r]
- V žalmu osmém prorokuje David o povýšení a zvelebení pána Krista i také rozšíření cierkve jeho … [6v]
- V žalmu devátém mluví prorok o moci súdné pána Ježíše a o Antikristu … [7r]
- V žalmu desátém učí prorok odpierati kacéřóm, kteříž usilují věrné v nevěru svú převrátiti … [9v]
- V žalmu jedenáctém, v němžto žádá prorok od zlého světa tohoto býti vysvobozen … [10r]
- Žalm dvanáctý jest o žádosti otcuov svatých, kterúž sú měli ku příští pána Krista. Prorok v osobě spravedlivého die … [10v]
- V žalmu třináctém přimlúvá Židóm prorok, kteříž Kristu pánu, jenž svět navštievil, věřiti nechtěli, řka … [11r]
- V žalmu čtrnáctém tieže se prorok, kto by hodně v tomto životě slúžil bohu a kto by v budúciem světě odpočinutie s ním mieti chtěl … [12r]
- V žalmu patnáctém mluví prorok o vzkřiešení Kristovu. Hlas Kristuov … [12v]
- Žalm šestnáctý jest o modlitbě Kristově, kterúž se modlí k otci za se i za svú cierkev. Hlas člověka Krista … [13r]
- V žalmu XVII. o veselí vzkřiešenie Kristova mluví prorok. Hlas Kristóv ku památce tak velikého dobroděnie die … [14v]
- V žalmu XVIII. mluví o vtělení Kristovém … [17v]
- Žalm XIX. jest o boství, kněství, království Kristovém … [18r]
- V žalmu XX. mluví prorok o Kristovu dvojiem přirození: boském a člověčiem. I mluví napřed z strany člověčenstvie Kristova a die … [19r]
- Žalm XXI. jest o umučení a vskřiešení Kristovu. Kristus člověk z přiblíženie svého umučenie pohnut jsa i die k bohu otci … [19v]
- Žalm XXII. jest o milosrdenství božiem. Hlas cierkve, kteráž věří, že umučením Kristovým spasena jest a milostí křtitedlnú obnovena. I die s potěšením … [21v]
- V žalmu XXIII. mluví prorok o oslavení Kristovu a napravení člověka. A oznamuje, že jakož žádný z Kristova panstvie nenie vyňat tak ani od jeho viery žádný neodděluj se … [22r]
- V žalmu XXIIII. učí prorok muže spravedlivého, aby v protivných věcech nereptal, ale očekával spomoci boské, i die … [22v]
- V žalmu XXV. modlí se spravedlivý, aby zprostřed zlých mohl vyjíti … [24r]
- Žalm XXVI., v němžto muž spravedlivý žádá od boha milosti, aby v tomto životě boj veda přemohl proti nepřátelóm duchovním, aby přišel do královstvie. Prorok oznamuje, že by se žádného člověka nebál, protože jest od boha osviecen, i die … [24v]
- V žalmu XXVII. jest hlas Krista o umučení a vzkřiešení jeho … [26r]
- V žalmu XXVIII. napomínají se věrní, aby obětovali bohu oběti duchovnie … [26v]
- V žalmu XXIX. prorok mluví o vzkřiešení Kristovu. Kristus člověk dieky čině za své vzkřiešenie, i die: … [27r]
- V žalmu XXX. napomíná se spravedlivý, aby v se nedoufal, ale v milosrdenstvie božie. Hlas syna božieho podlé člověčenstvie die: Ó bože otče … [28r]
- V žalmu XXXI. mluví prorok o pokání a toto napřed die … [30r]
- V žalmu XXXII. napomíná prorok, aby věrní chválu vzdávali bohu … [30v]
- V žalmu XXXIII. mluví prorok o změnění staré oběti v novú … [32r]
- Žalm XXXIIII. jest o Kristovu umučení. Hlas Krista na Židy žalující a ku pomstě volající pro jich ukrutná protivenstvie … [33r]
- V žalmu XXXV. oznamuje se, že všecko zlé má nám připsáno býti a dobré všecko pánu. Dvoji sú hřiešníci: jedni, kteříž věřie zákonu, avšak pro nemoc těla toho, což zákon přikazuje, neplnie, druzí sú horší, kteříž z úmysla beze všeho studu a bázni hřešie, a o těch mluví a die … [35r]
- V žalmu třidcátém a šestém oznamuje, že štěstie zlých lidí hledati a vážiti nemáme, nebo byli sú, kteříž vidúce, ano zlým šťastně se děje a dobří že sú v neštěstí, i pravili, že všecky věci se náhodú v tomto světě dějí a ne skrze zřiezenie božie. A proti tomu bludu mluví prorok … [36r]
- Žalm XXXVII. učí kajícieho věrného, aby želel předešlé a ostřiehal se budúcích. Hlas každého kajícieho … [38r]
- V žalmu XXXVIII. naučenie dává muži spravedlivému, aby mezi rúhači a nepravými zachoval zdrželivost jazyku, sváróv a křikuov aby nepósobil. I die muž spravedlivý … [39v]
- V žalmu XXXIX. cierkev dieky činí z vtělení syna božieho. A die v uosobě otcuov svatých očekávajících příštie Kristova … [40v]
- V žalmu XL. mluví prorok o umučení Kristovu i jeho vzkřiešení … [42r]
- Žalm XLI., v němžto napomíná se křesťan, aby ho zámutkové světa neodtrhli od žádosti věčného života. Hlas křesťana žádajícieho boha … [42v]
- V žalmu XLII. napomíná prorok, abychom v zámutciech nehynuli. Když věrný nepravostmi světa tohoto se trápí. Nebeskú žádostí jsa zapálen die … [43v]
- V žalmu čtyřidcátém třetiem posilněnie činí prorok křesťanóm, kteříž sú mdlí a kteříž se divie, proč by pán buoh, jakož se takovým zdá, opúštěl mučedlníky své. Poněvadž se čte, že otce staré někdy vysvobozoval, protož v osobě mučedlníkuov prorok připomínaje dobroděnie učiněná otcóm starým, die takto … [44v]
- Žalm XLIIII. piesen jest chvály své, ženicha a nevěsty, to jest Krista a cierkve … [46r]
- V žalmu XLV. mluví prorok o příští Kristovu, jenž jest věrných jediné útočiště. A die v uosobě věrných … [47r]
- V tomto žalmu, kterýž jest XLVI., nabiezejí se všickni křesťané věrní, aby chválili pána boha. Prorok v osobě svatých apoštoluov die: Poněvadž tak mnohá dobrodienie vám učinil buoh … [48r]
- V žalmu XLVII. rozličně se vychvaluje cierkev boží, prorok zchvaluje miesto cierkve, najprv chválí z duostojenstvie toho, kto ji stvořil a od jejieho založenie takto řka … [48v]
- Žalm XLVIII. učí nás, abychom všecka duostojenstvie i rozkoše života nynějšieho za nic nepokládali, protože stálá nejsú. Prorok chce, aby všickni s pilností poslúchali, co praviti má, i die takto … [49v]
- V žalmu XLIX. mluví prorok o obojiem příští Kristovu … [50v]
- V žalmu padesátém hýbe prorok hřiešníkem ku pokání příkladem svým … [52r]
- V žalmu LI. posilněnie se dává všem věrným proti Antikristovi i jeho pomocníkóm, prorok v duchu patře na Antikrista se vším tělem jeho, točiž se všemi zatracenci, znaje, že se v samé zlosti pochlubovati bude, s nějakým popuzením přimlúvá jemu řka … [53r]
- V žalmu padesátém druhém těší prorok věrné pro nátisky, kteréžto trpie, a die … [53v]
- V žalmu LIII. naučenie se dává muži spravedlivému, aby v protivenstvích uměl chváliti boha. Takto se modlí prorok v osobě spravedlivého a die … [54v]
- V žalmu LIIII. jest zmienka o umučení Kristovu. Hlas Kristuov v uosobě služebníka die … [55r]
- V žalmu LV. dává se posilněnie lidu věrnému proti nátiskóm, kteréž trpí od zlých. Hlas cierkve, jenž se modlí bohu, aby věrní nebyli utištěniod nepřátel, a die … [56v]
- Žalm LVI. o umučení a vzkřiešení Kristovu a v něm se nám oznamuje zpráva modlitby svaté … [57r]
- V žalmu padesátém sedmém treskce se zlobivost židovská, kterúž sú vedli proti Kristu, jiné o něm mluviece a jiné súdiece, a v tom prorok napomíná vuobec všeckny věrné, aby právě mluvili a právě súdili i upřiemě … [58r]
- V žalmu LVIII. radí, aby žádný Kristu neodpieral. Hlas Kristuov s jeho údy, kteříž od nepřátel sú obklíčeni, volaje die … [58v]
- V žalmu padesátém devátém naučenie se nám dává, abychom opustiece ďábla i přiznali se k Kristu králi. Prorok slovem lidu, jenž prvními bludy byl svázán, děkuje z obrácenie jich i die … [60r]
- V žalmu LX. jest hlas cierkve žádajície, aby jejie modlitba uslyšána byla … [60v]
- V žalmu LXI. napomíná prorok, abychom opustiece věci časné, k věčným prohlédali. Že člověk tak hřiechy opustě a pánu bohu poddada se, proti sobě lidi tělesné a hovadné mieti bude, chtiece ho zklamati a ku podobnému sobě životu přitáhnúti, protož prorok v osobě dobrého k tělesným mluví: Co mě pokúšiete, co mě potrhnúti mieníte, proč duši mú zatratiti chcete? … [61v]
- Žalm LXII. napomíná nás, abychom dobře obcovali mezi zlými. Cierkev v trápeních tohoto světa jsúci i volá … [62v]
- V žalmu LXIII. napomínáme se, abychom v trápeních měli doufánie v hospodinu. Hlas Kristuov v osobě člověčie … [63r]
- V žalmu LXIIII. těší se věrní vyhnání do tohoto údolé, že se navrátie do svrchovaného Jeruzaléma … [63v]
- V žalmu LXV. mluví prorok o radosti vzkřiešenie Krista. Hlas cierkve … [64v]
- V žalmu LXVI. napomíná prorok k chvále božie a k dobrým skutkóm … [65v]
- V žalmu šedesátém sedmém mluví prorok o vyvýšení a zvelebení Kristovu a pádu protivníkuov jeho. Prorok s doufáním žádaje vzkřiešenie Kristova, skrze kteréž by poraženi byli nepřátelé jeho, i die takto … [66r]
- V žalmu LXVIII. mluví prorok o umučení Kristovu. Hlas syna k otci v osobě človečenstvie … [68v]
- V žalmu LXIX. napomíná prorok, abychom v samého boha doufali a v něm se těšili. Hlas proroka v uosobě všie cierkve, kteráž zde pokoje dokonalého mieti nemóže i volá ku pomoci božie řkúce … [70v]
- V žalmu LXX. napomínámy se, abychom v každý čas všelikú naději naši v hospodinu pokládali. Hlas každého spravedlivého … [71r]
- Žalm LXXI. vede k tomu, abychom Krista pána, pravého člověka i pravého boha, vyznávali i věřili. Prorok k otci bohu mluvě, i die: Ó bože otče, učiň to, cožs mi oznámil budúcieho … [72v]
- V žalmu sedmdesátém druhém napomíná nás prorok, abychom věčné věci oblíbili a z nich boha chválili … [74r]
- V žalmu LXXIII. napomíná prorok, abychom opustiece věci minulé, i věčných hledali a jich se přídrželi. Prorok s podivením nařiekaje na vazbu lidu izrahelského, die … [75v]
- V žalmu LXXIIII. učí prorok, aby žádný skrze pýchu v se nedoufal a žádný skrze pokoru aby nezúfal. Prorok v osobě lidu židovského, kterýž měl uvěřiti v Krista, die … [77r]
- Žalm sedmdesátý pátý, v němžto chválí se pán buoh z mnohého dobrého, kteréž nám činí. Hlas cierkve prvé někdy, než se oznámil a vokázal pán buoh na zemi … [77v]
- V žalmu LXXVI. napomíná prorok, abychom žádost a kochánie světa tlačili a samého boha sebe předkládali … [78r]
- V žalmu sedmdesátém sedmém napomíná se lid, aby nebýval nevděčen boských dobrodění. Hlas boží, kterýž skrze Mojžieše zákon vydal jest Židóm … [79v]
- V žalmu LXXVIII. pláče prorok na zjímaní jeruzalémské, jenž se stalo za krále Antiocha, kteréž jest duchem božím předvěděl i die žalostivě plačíc … [83v]
- V žalmu LXXIX. napomíná prorok, abychom se v lepšie změnili a k Kristu se napravili … [84v]
- V žalmu LXXX. napomíná nás, abychom k nebeským věcem myslí vstupovali … [85v]
- Žalm LXXXI. napomíná nás, abychom věřili Krista pána pravého býti člověka i boha … [86v]
- Žalm LXXX. druhý napomíná spravedlivé k trpělivosti. Prorok prohlédaje k velebnosti té veliké, v kteréž má přijíti na súd, s podivením die … [87r]
- Žalm LXXXIII. napomíná k zamilování věčných věcí. I die v uosobě cierkve, žádajície k věčnému Jeruzalému … [88r]
- Žalm LXXXIIII. napomíná, abychom skrze vieru přistúpili k Kristu pánu, abychom došli jeho požehnánie. Prorok budúcie věci maje před sebú, mluví: Bože otče, jenžs někdy zlořečil zemi pro hřiech člověka prvnieho, nynie pak … [89r]
- Žalm LXXXV. napomíná k modlitbě. Kristus v uosobě služebníka die … [89v]
- V žalmu LXXXVI. napomíná, abychom srdcem vzhlédli k nebeskému Jeruzalému. Kterýž prorok chválí tuto pod jménem města a najprvé od základuov řka … [90v]
- V žalmu LXXXVII. Kristus pán v zpuosobě služebníka modle se, i die … [91r]
- V žalmu LXXVIII. napomíná, abychom naději nepokládali v sobě, ale v pánu bohu … [92r]
- Žalm LXXIX. napomíná ku potupě starého a k milosti nového života. Prorok v uosobě cierkve die … [95r]
- V žalmu devadesátém napomíná nás prorok, abychom pokušenie přemáhali příkladem Krista. Hlas proroka … [96r]
- V žalmu XCI. napomíná, abychom z práce života tohoto těšili se věčnému blahoslavenství … [97r]
- V žalmu XCII. napomíná k chvále Kristově … [98r]
- Žalm XCIII. napomíná k trpělivosti. Prorok v uosobě cierkve die … [98v]
- V žalmu devadesátém čtvrtém napomíná, abychom boha ochotně a nábožně chválili, i die … [99v]
- V žalmu XCV. napomíná k chvále božie pro vzdělánie domu duchovnieho … [100r]
- V žalmu devadesátém šestém napomíná ku potěšení … [101r]
- V žalmu devadesátém sedmém napomíná nás prorok k radosti a ku potěšení z toho, že se Kristus ráčil k nám přiblížiti a věrú svú nás osvietiti … [102r]
- Žalm XCVIII. napomíná k chvále a ku poctivosti Kristově … [102v]
- Žalm XCIX. napomíná, abychom plačíce na hřiechy boha vesele chválili … [103r]
- V žalmu C. napomíná, abychom dobrých věcí žádali a zlých se ostřiehali … [103v]
- Žalm CI. napomíná, abychom odejmúce hřiechy žádali od boha milosrdenstvie. Protož prorok v puosobě kajícieho die … [104r]
- V žalmu CII. napomíná, aby věrní z srdcí svých chválu vzdávali hospodinu … [105v]
- V žalmu CIII. napomíná k chvále pána boha, klada toho jisté přičiny … [107r]
- V žalmu CIIII. napomíná k chvále božie, připomínaje dobrodění jeho … [109r]
- V žalmu CV. napomíná k odvojenému ohlášení chvály totiž a hřiechóv … [111r]
- V žalmu CVI. připomíná se mnohé a rozličné dobroděnie i milosrdenstvie božie učiněné lidu izrahelskému … [113v]
- V žalmu CVII. napomíná k dobrým skutkóm a k děkování pánu bohu … [115v]
- V žalmu CVIII. zmienku činí o umučení pána Ježíše … [116r]
- V žalmu CIX. napomíná, abychom byli poddáni Kristu pánu jakžto bohu a člověku. Hlas proroka … [118r]
- V žalmu CX. napomíná, abychom chválili boha z tak předivného dobroděnie, že jest ráčil duchovním pokrmem nás opatřiti na památku všech divných svých skutkóv … [118v]
- V žalmu CXI. mluví o blahoslavenství, kteréž se dává člověku od boha za skutky a zvláště za milosrdné a z toho má chváliti boha … [119r]
- Žalm CXII. napomíná k chvále božie z toho, že někdy nás ponížených pozdvihnúti ráčil … [120r]
- V žalmu CXIII. napomíná k chvále božie pro vyvedenie z Ejipta … [120r]
- V žalmu CXIIII. napomíná k chvále božie pro vysvobozenie všelikého zámutku … [121v]
- V žalmu CXV. napomíná k chvále božie z osviecenie … [122r]
- V žalmu CXVII. napomíná k chvále božie, oznamuje Krista pána, jenž jest kámen úhelní od staviteluov zavržený, potom oslavený, i die … [122v]
- V žalmu CXVI. napomínají se pohané i židé a tak všickni národové k chválení boha z příštie pána Krista … [122v]
- V žalmu CXVIII. dává se dokonalé naučenie k nabytí blahoslavenstvie i v tomto životě, v naději i v budúciem v skutku a v pravdě. Prorok mluvie i die takto … [124r]
- V žalmu CXIX. žádá spravedlivý vysvobozen býti z trápení světa tohoto. A těch XI žalmů hodinných napřed položených jsú jeden žalm … [133r]
- V žalmu CXX. napomíná prorok, abychom útočiště měli k bohu, pro své pomoci znajíce, že zpustíme li se, jeho všecka útočiště k jiným, jak koli k vysokým, zmařilá budú … [133v]
- Žalm CXXI. jest, abychom žádali nebeské vlasti … [134r]
- V žalmu XCCII. žádá smilovánie božieho prorok a vysvobozenie z potupy, kteráž pocházie na lidi pro prohřešenie … [134v]
- V žalmu CXXIII. mluví, kterak všeliké dobré pánu bohu připsáno má býti … [135r]
- V žalmu CXXV. napomíná ku potěšení, když pán bóh lid z zámutku vyvodí … [135v]
- V žalmu stém XXIIII. oznamuje se, kterak každý člověk doufati má v pána a že veliká jest odplata, ktož doufá v milost jeho … [135v]
- V žalmu CXXVI. napomíná, aby žádný nepřipisoval své síle, co dobrého zná do sebe, ale pánu bohu … [136r]
- V žalmu CXXVII. nabiezie k bázni božie a podlé běhu zákona starého slibuje bojícím se boha tělestné štěstie … [136v]
- V žalmu CXXVIII. učí dieky a chvály vzdávati z nátiskuov a protivenství, v kterýchžto času tohoto sú věrni … [137r]
- V žalmu C. devětmězcítmém jest modlitba kajícieho, kterýž prosí, aby ho pán buoh vysvobodil od hřiechuov … [137v]
- V žalmu CXXX. naučenie se dává muži spravedlivému, kterú pokoru má zachovati, aby se líbil bohu … [138r]
- Žalm CXXXI. jest, abychom sami se i jiné vzdělávali chrám boží … [138r]
- V žalmu CXXXII. vychvaluje milost a lásku bratrskú a praví, že jest veliká láska jejie … [139r]
- V žalmu stém třidcátém IIII. jest, abychom chválili boha z převýšené moci jeho … [139v]
- Žalm CXXXIII. jest o chvále božie … [139v]
- V žalmu C. třidcátém pátém napomíná k chválení boha z dobroděnie učiněného všem vuobec … [140v]
- V žalmu stém a třidcátém šestém napomíná ku pláči pro prodlévanie obydlé života tohoto i také pro vzdálenie nebeské vlasti … [142r]
- V žalmu CXXXVII. napomíná, abychom chválu vzdali bohu, že nás ráčil vysvoboditi skrze Krista, pána našeho … [142v]
- V žalmu třidcátém osmém napomíná, abychom od pána boha nedocházeli, ale k němu se navrátili. A jest hlas těch, jenž sú spravedliví učiněni … [143r]
- V žalmu CXXIX. napomíná, abychom se často modlili bohu proti zlému světa tohoto … [144v]
- V žalmu CXL. prorok poznal, že hřešil jazykem i žádá od pána boha, aby mu tuto odpustil, a prosí, aby se k témuž nenavracoval … [145v]
- V žalmu CXLI. napomíná úskost trpície, aby se utiekali k pánu bohu … [146r]
- V žalmu CXLII. napomíná prorok ku pokání řka … [146v]
- V žalmu CXLIII. napomíná, abychom vítěstvie nepřátel sobě nepřipisovali, ale bohu, kterémuž chválu abychom vzdávali i dieky činěnie, neb ďábel jeho mocí od nás přemáhán bývá … [147v]
- V žalmu CXLIIII. vzdává chválu bohu s zpievaním a k témuž jiné napomíná … [148v]
- Žalm CXLV. napomíná, abychom v lidech doufánie nekladli, ale srdce své měli k pánu bohu … [150r]
- Žalm CXLVI. k chválení pána boha napomíná, přivodiece rozličné příčiny … [150v]
- V žalmu CXLVII. mluví prorok o vzdělání Jeruzaléma duchovnieho cierkve svaté … [151r]
- Žalm CXLVIII. nabiezie všeho stvořenie, aby chválilo pána boha … [151v]
- V žalmu CXLIX. děje se chvála z vítěztvie poslednieho, kteréž volení boží mají mieti konečně nad zatracenci v den súdný … [152v]
- Žalm Anastazióv … [155v]
|
Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26 |
|
|
|
Web je
podpořen
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ). |