nepra[145r]číslo strany rukopisuvých vysvoboď mě. Kteříž mysleli sú podtrhnúti kroky mé, Ps139,6 ukryli jsú pyšní osidlo mi. A provazy roztáhli sú k osidlu, podlé cesty úraz položili jsú mi. Ps139,7 Řekl sem hospodinu: „Buoh muoj ty jsi, uslyš[1041]uslyš] + Domine lat. hlas prosby mé.“ Ps139,8 Hospodine, pane, sílo spasenie mého, stien si položil nad hlavu mú v den boje. Ps139,9 Nevydávajž mě, hospodine, proti žádosti mé hřiešníku, mysliliť jsú proti mně, neopúštiež mě, ať by se snad nevyzdvíhali. Ps139,10 Hlava obličeje[1042]obličeje] circuitus lat. jich, práce rtuov jich přichlopíť je. Ps139,11 Padatiť budú na ně uhlé, do ohně smeceš je a[1043]a] navíc oproti lat. v psotách zástavy mieti nebudú. Ps139,12 Muž blekotný nebudeť zpravován po zemi, nespravedlivého muže zlé věci pochopí v zahubení. Ps139,13 Poznalť sem, že hospodin bude činiti súd nuzného i pomstu chudičkým. Ps139,14 Avšak spravedliví chváliti [145v]číslo strany rukopisubudú jméno tvé a obývati budú přiemí s obličejem tvým.
V žalmu CXL. prorok poznal, že hřešil jazykem i žádá od pána boha, aby mu tuto odpustil, a prosí, aby se k témuž nenavracoval
Ps140,1 Hospodine[1044]Hospodine] v lat. předchází Psalmus David, volalť sem k tobě, uslyš mě, pozoruj hlasu mého, když budu volati k tobě. Ps140,2 Budiž zpravována modlitba má jakžto zápal před obličejem tvým, pozdvíhanie rukú mých jakžto[1045]jakžto] navíc oproti lat. obět večernie. Ps140,3 Ulož, pane, stráž ustóm mým a dveře vuokol ohrazenie rtuom mým. Ps140,4 Nenakloňuj srdce mého k slovóm zlostným[1046]zlostným] ſloſtnym tisk, ať bych obkládal vymlúvanie v hřiešiech, s lidmi pášícími nepravost, a nebuduť obcovati s volenými jich. Ps140,5 Tresktati mě bude spravedlivý u milosrdenství a přimlúvati mi bude, ale olej hřiešníka nebu[146r]číslo strany rukopisude mastiti hlavy mé. Neboť ještě i modlitba má v libostech jich, Ps140,6 pohlceni sú podlé skály[1047]podlé skály] iuncti petrae lat., iuxta petram var. súdcie jich. Ať slyšie[1048]Ať slyšie] Audient lat. slova má, nebť jsú mocná[1049]jsú mocná] potuerunt lat., decora sunt var.. Ps140,7 Jakžto tuk země vyvrácen jest nad zemi, rozptýleny jsú kosti naše podlé pekla. Ps140,8 Neb k tobě, pane[1050]pane] + Domine lat. (homoiot.), oči mé, v těť sem doufal, neodlučujž duše mé. Ps140,9 Ostřiehajž mě od osidla, kteréž jsú mi položili, i od úrazuov těch, jenž páší nepravost. Ps140,10 Padajtež[1051]Padajtež] Cadent lat. do sieti jeho hřiešníci, samotnýť sem já, dokavadž se nepoberu.
V žalmu CXLI. napomíná úskost trpície, aby se utiekali k pánu bohu
Ps141,1[1052]verš nepřeložen Ps141,2 Hlasem svým ku pánu sem volal, hlasem svým ku pánu sem se modlil. Ps141,3 Vylévámť před obličejem jeho modlitbu svú a zámutek muoj před ním oznamuji, Ps141,4 jako by vystupova[146v]číslo strany rukopisula
