boží v uoči bez přestánie vzhlédáše. A jakožto praví jedna řecká kniha, když Matka božie svatého Jana Křtitele svaté Alžbětě svýma rukama podáváše, to děťátko vždy se na Matku boží ohlédáše. V tu hodinu Matka božie to vidúci, obtulejíc je celováše. Ó, přešťasné dietě, svatý Jene, že si tak bohem darován, že si boží Matku pěstúnú měl.

Potom osmý den podlé Starého zákona svatý Jan jest obřezán, a tu jemu jest Jan jméno vzděno. A tu jest promluvil otec jeho, svatý Zachař, hlasem svatého proroctvie a řka: „Požehnaný hospodin bóh izrahelský, nebo jest navštievil a učinil vykúpenie lidu svého.“ V tu dobu Matka božie za oponú, ješto svatá Alžběta ležala, stáše, znamenajíc, co se o jejiem synu, Jezukristu, skrze svatého Zachariáše prorocky prohlašováše. Zatiem Matka božie vzemši odpuštěnie od svaté Alžběty i od svatého Zachaře, domóv se do Nazareta vrátila, svatého Jana v kolébce požehnavši.

Tuto každý zbožný křesťan pomysliti muože o pokorné chudobě Matky božie, že domóv se vrátivši, kusa chleba ani kropte piva, ani žádné potřeby nenalezla. A nadto ani dědin, ani platóv peněžitých měla a u svaté Alžběty tři měsiece ctnú potřebu měvši, domuov se k chudobě vrátila, nic nemajíc, než což svýma svatýma rukama vydělala. Protož každý křesťan na její se chudobu rozpomena, s právem má na chudé vdovy a siré dievky laskav býti, a zvláště králi a kniežata, jimžto jest buoh přikázal, aby zvláště sirých a chudých lidí obránce byli. Pakli by kto chtěl věděti, proč jest to buoh zpuosobil, aby dievka svatá byla za muž oddána, jižto jest byl za matku zvolil a čistú dievkú na věky ostavil, k tomu světí odpoviedají, že jest to proto Duchem svatým zpuosobeno, aby, když by Syna božieho nosila, nikdy se na ni nic zlého nedomněli, by neprávě počala. A druhé aby jeho svaté narozenie bylo diáblóm zatajeno, nebo, by jeho byli diábli v božství seznali, byli by jeho svaté krve prolitie, kudyž mohli, rušili.

A když Matka božie svého syna, Jezu Krista, do devátého měsiece nosila, tehdy v ten devátý měsiec kázáno přikázaním ciesaře Augusta, aby všeho světa národové popsáni byli, jakožto píše svatý evanjelista: „Tehdy Jozef, kterakž koli věděl Matky božie v brzkém času nebeského dietete porozenie, však ji s sebú do Betléma pojal.“ A to jest vzdáli od Jeruzalema pět mil, však jest tam Matka božie pěšky šla. A když