vešken svět ochrániti nemuož, ten se jest v jejiem životě schránil, a jenžto svého veleslavenstvie viděním v nebesiech anjely i vše svaté říše obveseluje, tomu je z svých svatých prsí pokrm dala, a pod jehožto mocí všeho světa vlasti lpie, toho svýma svatýma rukama obklíčivši, na svém luoně pěstovala i chovala.“

Potom Matka božie zpomenuvši na to slovo, ješto jí byl archanjel řekl, aj toť Alžběta, příbuzná tvá, počala jest dietetem v starosti své, ihned se zchopivši Matka božie a s ní Jozef, jakožto svatého Lukáše Čtenie praví, vzešla spěšně na hory k svaté Alžbětě i vešla v duom Zachariášóv, otce svatého Jana Křtitele. To svatá Alžběta uslyševši, proti ní radostně vyšla, k nížto Matka božie vece: „Zdráva buď, má milá sestro Alžběto.“ K tomu se svatá Alžběta jako se v radostné mysli zdvihši, Duchem svatým se zažehši, přitulivši ji, zavolavši, vece: „Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého. Odkud mi je to přišlo, že jest matka mého hospodina přišla ke mně!“ A jakž brzo Matka božie s Alžbětú na zdravie se ztázaly, tak ihned děťátko, svatý Jan Křtitel, jsa v břiše své matky, byl Ducha svatého naplněn. Tu pravie někteří mistři, že se je to mohlo nad přirozený běh boží mocí státi, že jakž jest svatý Jan, v břiše své matky jsa, svému se Spasiteli poradoval, takež jest v tu hodinu jemu se poklonil. V tu dobu Matka božie svaté Alžbětě v té radostné hodině odpověděla a řkúc: „Velebí duše má hospodina.“ A tak ta slova utěšenú piesen všicku dokonala a potom s svatú Alžbětú sedše, počešta sebe s obú stranú tázati, kterým sta činem děťátkoma počale. A o to mezi sebú radostně promlúvajíce, veliké v duši utěšenie a veselé mějiešta. I přebyla tu Matka božie u svaté Alžběty tři měsiece, jí s velikým náboženstvím posluhujíc, jako by zapomněla pro svú velikú pokoru, že jest Matka božie a jsúc královna nebeská a všeho světa paní. Ó, kterak jest to byla tehdy přešťasná čeled spolu se sebrala. Ó, kterak přeslovutné matky s svými děťátky, Maria Spasitele a svatá Alžběta svatého Jana Křtitele noséšta, a při nich dva kmetie, svatý Jozef, Matky božie, a svatý Zachař, svatého Jana otec.

A když ten čas přišel, porodila svatá Alžběta svého syna, svatého Jana. Tu jest byla Matka božie toho děťátka jako snažná služebnice, najprvé to děťátko svýma rukama pozdvihla i povila a to svaté dietě, jakožto by rozumělo, vždy Matce