děkovati, že se pro nás, hřiešné, ráčil naroditi, jakožto nám radí svatý otec Lev papež:

O narození pána Jezu Krista

„Radujme se i veselme se všickni, pamatujíc ten slavný den, v němžto se jest ráčil naroditi ten, ješto s bohem Otcem bez počátka před věky vždy byl slovo, ješto u boha Otce bylo, tělesenstvie naše přijalo, aby ten, jenžto v svém božství nikda tělesným okem ohlédán mohl býti, v dietěciem se tělesenství světu ukázal.“ Jakožto prorok Jeremiáš píše a řka: „Potom na zemi viděn jest a s lidmi bytedlně obcházel se jest.“ Protož veliké paměti ten den duostojen jest, v němžto, jakož radí svatý otec Lev papež, slušie všem zbožným křesťanóm srdce k bohu zdvihnúce, pokorně s jasným vděčenstvím kleknúc, bohu děkovati a řkúc: „Chvála tobě, hospodine, jenž si se ráčil naroditi z svaté Mařie, čisté dievky.“

O jeho svatém narození tak se v svatém Čtení píše, že v ty časy bieše veliký mír a pokoj tak, že ciesař Augustus po všem světě beze všie přékazy mocně kralováše. A tak v své moci myšlení kázal popsati, chtě věděti, kolik vlastí, kolik měst, kolik hradóv, kolik vsí, kolik lidských pohlaví po všem světu bylo, tak aby každý, do města, k němužto slušal, přída, ciesařovu vládaři peniez dada, poznánie učinil, že jest pod mocí římského ciesaře. A protož, že Jozef bieše od národa Davidova pošel, pojav Mariji, Matku boží, z Nazareta do Betléma s ní šel, nechtě jie po sobě ostaviti, chtě vždy její poctivý stráže býti.

A když se k Betlému přiblížichu, jakožto praví mistr Bartolomeus v svém skládaní, viděla Matka božie, ano jedni lidé velmi veselí a druzí velmi truchlí. A když se tomu Matka božie divieše, anjel boží se jí zjevil a řka: „Lid truchlý jest národ židovský, v své zlosti zatvrzeni pro viery nepřijetie bohem potupeni sú. Ale lid veselý jest národ pohanský, jižto vieru přijmúc, u věčném veselí s bohem budú.“

Tehdy, když Matka božie do města Betléma s Jozefem přijide, pro množstvie lidu, ješto byli ciesařovým přikázaním přišli, nikdiež hospody nenalezše, pod měsckú obecnú střechu jidešta. A střecha ta bieše na to učiněna, jakožto kniha Skolastika Istoria praví, aby se měšťané, když by prázdni byli, tu scházeli, o obecné věci rozmlúvali, a také proto, aby v trhový den sedlský lid s dobytkem stával. Protož obecné jesle ustavili biechu. A když tu té noci Maria s Jozefem odpočívášta, ta přeradostná se hodina o puol noci přiblíži,