englický, ten na pankétu tak mnoho jedl a pil, že hned od toho náhlou smrtí umřel. Rauisius.

Ekleziasti. 38. kap.: Synu můj, nepřeplňůj se všelikými pokrmy lahodnými a nejez lakotně, nebo přílišné jedení uvodí na člověka nemoc a nesytý žrout trpívá žření v břiše. Mnozí se obžerstvím o hrdlo připravili, ale kdož se střídmě chová, dlouho živ bývá.

19.

Pompilius, král polský, pojavše sobě manželku, vydal se na rozkoš světa tohoto, že toliko hodoval, kvasil a vínem najlepším se připíjel, až z toho i rozumu zdravého pozbejval. Tehdy manželka jeho častokrát jej nabádala, aby strejce své (kteříž byli na místě jeho, dokudž ještě věku dospělého nedošel, království spravovali) otráviti dal, tak, aby bezpečnějí v svém království vládnouti a rozkázovati mohl. Král pro zbytečné truňky ne mnoho na to mysle, čeho a jak mnoho zlého by se tu dopustil, povolil tomu a dav znamenité hody připraviti, na ně strejcův svých pozval a tu pod pěknými věnci sedíc a mastmi vonnými i drahými se zmazavši, veseli byli a mnoho vína vespolek sobě připíjeli, až naposledy strejcové obzvláštním truňkem s jedem připraveným jsou otráveni a o hrdlo připravení. Však že pomsta boží hned vzápětí byla. Protož po malé chvíli z těch těl strejcův otrávených myši neobyčejné velikosti vyšly a na krále hodujícího, též manželku a dítky jeho v množství velikém se valily, na ně skákaly, je kousaly a po mnohé práci a ustání služebníkův, že nemohli panův svých více brániti, ty myši krále Pompilia s manželkou i s dítkami jejích ohavně sežraly, a nic z jích těla než jen kosti nepozustavily. (Kronika če.)

Origenes.

Ebrietas facit de Homine Bestiam, de robusto, inffirmum, de prudente fatuum.cizojazyčný text

U veliké zvíře, v mdlýho člověka a v blázna opilství obrátiti může.

20.

Domicianus Siluius, kníže benátcké, pojal sobě za manželku sestru císaře řeckého. Ta žena velmi krásná byla a nad míru rozkošná, takže v žádné vodě mořské ani pramenné nebo studničné ani říčné nechtěla se umejvati, ale služebníci její s velikou těžkostí a prací, rosu přepalujíce, tak jí lázni strojili. Pokrmův obyčejných žádných jísti nechtěla, ani se jich rukama dotýkati. Než kuchařové její, ti jí nějaké vymyšlené jíchy strojívali, kteréž ona po zlatých trubičkách sala neb střebala. Lože její divným prostřením postláno bylo a divnými vůněmi podkuřováno. A tělo své na každý den nákladnými a nad míru vonnými mastmi mazala. Tak chtěli tomu někteří kronikáři, že tou svou rozkoší krále Šalomouna převyšovala.