hofmistra svého s tím ohyzdným a mrzutým koflíkem k Rozimundě, manželce své, křičíc hlasem velikým: Pí víno, pí s otcem tvým. Královna jsouce takovou řečí uražena, velikou bolest v srdci svém proto měla, a nemohouce se nikoli spokojiti, hned k shlazení a zamordování manžela svého přemejšlela, aby smrti otce svého pomstila. Měl pak král při svém dvoru jednoho mládence jménem Helmechilda, velmi krásného, v jejížto lásce královna neřádnou milostí jsouc rozpálená, k tomu ho namluvila, aby krále opilstvím obtíženého, když by spal, zabil. A když to učinil, Rozimunda s mládencem, nabravši sebou veliké množství zlata, anobrž všecken longobardský poklad, do města Raveny ujeli. Longinus pak, vládař císařský, kterýž toho času v Raveně přebýval, s velikou poctivostí je přijal, zvláště, že králová byla pěkná a k tomu bohatá, protož ji za manželku míti žádal a na to ji namlouval, aby Helmechilda odbyla a s ním se oddala. Královna to slyšíc, hned se toho ujala a nad Ravenskými panovati žádostivá jsúcí, přemejšleti o to počala, aby, zavrhouce mládence, s Longinem se spojiti mohla. Kterážto vymyslila sobě tu lest, že jednoho dne berouce se proti mládenci z lázně jdoucímu, dala mu v koflíku nápoj s jedem smíšený, ale on ničehož zlého od ní se nenadáv, upřímně ten nápoj od ní přijal a se napil, kterýžto hned v životě bolest smrtedlnou učil, a znamenavši zlý ouklad o sobě, podával téhož koflíku královně a poroučel ji dopíti řkouc: Ty jsi také v lázni byla a skrz velikou horkost jsi mdlejší učiněna, protož vypí ostatek. A když nechtěla pravíc, že se jí nechce, on dobyl meče svého, s pohrůžkou zabiti jí přinutil, že jest to dopíti musila. Kteřížto po malé chvíli oba dva, jsouce jedem stráveni, oduli se a bídně zemříti musili. Alb. Crantius.

I Korintum 5., 6. kap.: Neopíjejte se vínem, v němž smilstvo jest, neb ožralci, smilníci, cizoložníci etc.cizojazyčný text královstvím božím vládnouti nebudou.

18.

Andobundus, tak řečený král englický, ten na pankétu tak mnoho jedl a pil, že hned od toho náhlou smrtí umřel. Rauisius.

Ekleziasti. 38. kap.: Synu můj, nepřeplňůj se všelikými pokrmy lahodnými a nejez lakotně, nebo přílišné jedení uvodí na člověka nemoc a nesytý žrout trpívá žření v břiše. Mnozí se obžerstvím o hrdlo připravili, ale kdož se střídmě chová, dlouho živ bývá.

19.

Pompilius, král polský, pojavše sobě manželku, vydal se na rozkoš světa tohoto, že toliko hodoval, kvasil a vínem najlepším se připíjel, až z toho i rozumu zdravého pozbejval. Tehdy