raduje, neb ví, že po ních mnohý postupuje, jich zlého příkladu následujíc, kratochvíl z toho provozuje. A na dobré ctnosti málo dbajíc, i smích z hříchu zplozuje.

13.

Vitellius, římský císař, když se toho císařství ujal, ten se na tak veliké žraní a opilství vydal, že častokráte čtyry i pět dní pořád hodovati sobě nestejskal. Jeho pak poslední pankét a večeře vidí se býti věc paměti hodná, kterýž mu Vitellius, bratr jeho přistrojiti dal. Neb ačkoli prvé dva tisíce obzvláštně vybraných ryb a sedm tisíc ptákův k jídlu předloženo bylo, toto všecko převýšil tim, že jest na jednu velmi širokou mísu aneb plát (kteráž naschvál k tomu udělána a pro neobyčejnost hrubosti její štítem Minerve, bohyně, nazvána byla) divně a rozličně ustrojené pličky rybí, kteréž scauros slovou, mozk z hlav bažantův a pávův i jazejčky z ptáků řečených phenicopteros naklasti a přistrojiti dal. Kteréžto všecky věci šifáři na velikých a malých několika lodích, v moři Carpadyském a Hispanském společně nashromáždili, jakž Suetonius o tom píše. Jeho pak skončení života takové bylo. Předně když jest po smrti Nerona císaře Vespeziánus na císařství římské volen byl a o tom tento Vitellius uslyšel, tehdy Sabina, bratra Vespeziánova, s jinými mnohými do Capitolium vehnal, je zavřevši, potom zapálil, takže tam bídně všíckni uhořeti musili. V tom lid válečný Vespeziánův přitáhl, bitvu mezi zdmi městskymi majíc, vojsko Vitelliusa přemohli a porazili. Vitellius pak ze sklepu jednoho s velikým posměchem mocí vytažen byl, jemuž ruce opak svázali a meč na hrdlo zavěsili, kterýž hlavu k zemi sklopivši, tak ulicemi až na rynk jako k dívadlu před množství lidu veden byl, na něhož mnozí blátem a hnojem i mezi oči házeli a potom několika ranami mečem do smrti ubit. Odtud tělo jeho na hák zavěsivše, po ulicech až k řece Tiber vlíkli a smejkali a naposledy do vody uvrhli. V letech jeho 57. stáří a v osmý měsíc, jakž sobě byl, císařství osobil. Chroni. Casp. Hedion. Lib. 2.

Sv. Augustinus.

Ebrietas aufert memoriam, dissipat sensus, confundit intellectum.cizojazyčný text

Střídmost zachovává zdravý rozum, ale ožralství činí pád tělu i ouduom.

14.

Maximinus, císař římský, ačkoliv velké postavy člověk byl, ten za jeden den snídal masa vážící čtyřidceti liber a někdy i šedesáte liber. Vína pak čtyřmecítma pinet lehce vypiti mohl. (amphora Vini) Sabellic. Libro 10. Capi. 10.

Střídmost jest matka všech ctností, ožralství pak jest původ všech zlostí.