A[123r]číslo strany rukopisuvšak i ti, jenž dávají, i ti, jenž berú, Simoniaci, to věz svatokupci slovú a oboji týmž súdem poraženi jsú.“ Tak píše ten mistr.

Již muožeš rozeznati, kteří sú dědicové Balámovi. Že ti, jenž pro peníze káží a klnú neřádně lidi, neb také zlú radu dávají, jako Balám dal králi Balákovi zlú radu, aby smilstvím lid boží svedl s božieho přikázaní. Ó, co kněží jest v té cestě! Málo liť jest smilníkóv, jenž almužnú panny, vdovy i manželky v smilství zavodí a kurvy krmí[78]původně v textu „krmie“, litera „e“ je přeškrtnuta a odievají pyšnějé než manželé své manželky. Ale co se stalo Balámovi? Die Písmo: „Balám, syn Beor, zabit mečem.“ Ale to by nic nebylo, by nebyl zatracen. Tieže mu v pekle. Též[79]zapsáno téže rukou nad škrtnutým slovem „jenž“ jeho dědicóm se stane, kteříž se statečně nepokají. Neb píše svatý Jan[80]na okraji připsáno „Apc 2“, že řečeno mu: „Anjelu, to věz biskupovi zboru Pargami, piš! Toť die ten, jenž má meč na obě strany ostrý. Viem, kde přebýváš, že tu, kdež jest stolice Šatana, a držíš jméno mé a nezapřel si víry [123v]číslo strany rukopisumé.“ A dále dí: „Ale mám proti tobě málo, že máš tu ty, jenž drží učení Balámovo, jenž jest učil Baláka, aby položil pohoršení před syny israhelskými, to jest jísti a smilniti. Též také kaj se, neb jinak přijdu k tobě brzo a bojovati budu s nimi mečem úst mých.“

Ó, ty, pane, s mečem ostrým na obě straně chceš bojovati, mečem úst svých s těmi Balámitami? Meče slova tvého se nebojí, ani směle i lživě káží i smilní. A nenieť biskupa, anjela tvého, aby jich netrpěl, nebť biskupi sami smilní. Ale ty víš, kdy bojovati s nimi budeš ostrým mečem, když jej na ně vytrhneš, řka: „Jděte, zlořečení, do věčného ohně.“ Dal si na Gezi a na jeho plémě zlořečenství skrze Elizea, sluhu svého, aby se ho drželo malomocenství na věky. Dal si Jidášovi i jeho pokolení požehnání skrze Davida, řka: „Ustav nad ním hříšníka a diábel stój na pravici jeho! Když súzen jest, ať vyjde odsúzen a modlitba jeho buď k hřiechu. Buďte dnové jeho nemnozí