Protož král má kněží k tomu puditi, aby měli s Bohem pravý pokoj. Neb jakž by netbal boje kněžského, jímž bojují proti Bohu, tak by již byl nevěren Pánu Bohu. Jakož i sluha králóv vinen by byl a nevěren, kdyby netbal, že by kněží krále bez viny haněli a proti němu bojovali. A také, poněvadž král vzdvihne se proti biskupu, když proti králi mému bojuje a jemu křivdu činí, proč se nezdvihne proti biskupóm, když svatokupecstvím neb jiným hříchem zjevným křivdu Bohu činí? A věda král, že má více cti boží hájiti než své. A to sú vedli králi pohanští, jenž sú všecky lidi k tomu vždy pudili, aby proti jich bohóm nebyli, ale jim slúžili. Protož die sv. Augustin: „Znamenaj láska váše, co diem. Že to sluší na krále křesťanské, aby za svých časóv pokojnú chránili matku svú cierkev svatú, z níž sú urozeni.“ A málo potom die: „Nabochodonozor král přikázal, řka: Ktož kolivěk die rúhanie proti Bohu Sydrach, Misach a Abdenago, zahyň a duom jeho buď rozbořen.“ Aj, teď máš, kterak pohanský král přikázal jest pod smrtí, aby nižádný neprotivil se Bohu israhelskému, jenž je z ohně vysvobodil ty tři mládence, Sydrach, Misach a Abdenago, jenž jest je byl v oheň veliký uvrhl. Protože sú nechtěli přestúpiti božieho přikázaní, aby se byli zlaté soše klaněli. A poněvadž kněží, jenž svatokupecství a jiné hříchy zjevně činie, protiví se a rúhají Bohu, jakož sv. Petr die v svém proroctví, že: „Budú mezi vámi mistři lživí.“ A potom die: „a mnozí budú následovati jich smilstva, od nichž cesta pravdy bude rúhána a v lakomství vymyšlenými slovy budú na vás tržiti.“ A sv. Judáš apoštol v své epištole die, že: „Jakož Sodomští sú zachováni k věčnému ohni, též i ti, kteříž tělo své poškvrňují, panstvím, hřiechy a božství se rúhají.“ Aj, poněvadž kněží zlí tak se Bohu rúhají, má král mocí svú, řádem chvály božie mstíti, kněží těch od hříchuov potáhnúti. A k témuž zavázána sú kniežata i páni, poněvadž mají moc od Boha, aby křivdy, kterúž Bohu činí lidé, mstili. Neb jinak byli by nevěrné sluhy krále najvyššieho. Neb die ustavenie: „Ktož muož se postaviti