„Kto múdrý řekl by našim králóm: Neroďte dbáti v svém království, kto by je držal, kto by proti zboru božiemu bojoval. Na vás nesluší, kto chce býti křesťanem nebo svatokrádcem. Jimž muož řečeno býti: „Však na vás sluší v království vašem opatřiti, kto chce býti počestný neb nepočestný?“ To sv. Augustin. A poněvadž svatokupci již bez studu svatokupčí, kterakž tehdy nemá král neb jiné knieže proti nim státi a ven z země své puditi? A že hodni sú toho, die papež jeden jménem Pascalis: „ Zjevno jest, že svatokupci jako najprvnější a zvláštnější kacieři ode všech věrných mají zavrženi býti, a budú li napomenuti a neodstúpí, mají i od cizích mocí potlačeni býti.“ Tu die výklad na to slovo „od cizích“: „to jest od laikóv světských, jenž mají tu moc“. Také sbor toletanský v právích takto ustavil: „Ustavujemy, aby dokavadž ti, jenž sú kostely ustavili, živi sú, o těch místech péči měli pilnú. A aby oni hodné faráře k těm kostelóm vydávali biskupovi k svěcení. Pakli, těmi poddacími pohrzeje biskup, faráře směl by u těch kostelóv ustaviti, má věděti, že jeho ustavenie jest marné a k jeho hanbě. Ti, jenž sú ustavili, mají jiné vydati k svěcení faráře, kteréž hodné vyvolí.“ Aj, z toho ustavení svatého jest dóvod, že kdyby římský biskup ustavil nehodného k biskupství neb k jinému dóstojenství v království, že má král moc, aby toho nepřijal a jiného hodného ustavil. Neb proto jest král od Boha ustaven, aby dobré v úřad stavěl a nehodné aby odháněl. Jakož sv. Řehoř a sv. Augustin praví a jako sv. Petr a sv. Pavel napřed přivedeni sú na svědecství. A to slibuje král na svém korunování, když takto die v Kristově jméně: „Slibuji, abych přikazoval a skutkem abych mocně naplnil, aby cierkev, to věz zbor boží a vešken lid křesťanský pravý pokoj mým přikázaním neb súdem každý čas zachoval.“ Aj, die v slibu, aby vešken lid pravý pokoj měl. A že nižádný nemá pravého pokoje, když nemá pokoje s Bohem. A kněží svatokupci nemají pokoje s Bohem, neb svatokupecstvím proti Bohu bojují. Protož