[264r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceSymbAth1,7 Jakýž otec, takýž syn, takýž i duch svatý. SymbAth1,8 Nestvořený otec, nestvořený syn, nesvořený duch svatý. SymbAth1,9 Nesmierný otec, nesmierný syn, nesmierný duch svatý. SymbAth1,10 Věčný otec, věčný syn, věčný duch svatý. SymbAth1,11 Avšak ne třie věční, ale jeden věčný. SymbAth1,12 Jakožto ne třie[1536]ne třie] ne tṙie ne| tṙie rkp. nestvoření aniž třie nesmierní, ale jeden nestvořený a jeden nesmierný. SymbAth1,13 Takež všemohúcí otec, všemohúcí syn, všemohúcí duch svatý. SymbAth1,14 Avšak ne třie všemohúcí, ale jeden všemohúcí. SymbAth1,15 Takež bóh otec, bóh syn, bóh duch svatý. SymbAth1,16 Avšak ne třie bohové, ale jeden[1537]jeden] + est lat. bóh. SymbAth1,17 Takež hospodin otec, hospodin syn, hospodin duch svatý. SymbAth1,18 Avšak ne třie hospodinové, ale jeden[1538]jeden] + est lat. hospodin. SymbAth1,19 Neb jakož zvláště jednu každú osobu boha neb hospodina vyznávati křesťanskú pravdú musímy, takež řéci tři bohy neb tři hospodiny obecným křesťanským[1539]obecným křesťanským] catholica lat. zákonem zápověd mámy. SymbAth1,20 Otec od žádného nenie učiněn ani stvořen ani porozen. SymbAth1,21 Syn od samého otce jest, ne učiněn ani stvořen, ale porozen. SymbAth1,22 Duch svatý ot otce a syna, neučiněn ani stvořen ani porozen, ale pocházeje. SymbAth1,23 Protož jeden otec, ne třie otci, jeden syn, ne třie synové, jeden duch svatý, ne třie svatí duchové. SymbAth1,24 A v téj trojici nenie nic prvnějšieho neb poslednějšieho, nic věčie neb menšieho, ale všecky tři osoby spoluvěčné sobě sú a spolurovné. SymbAth1,25 Tak ovšem, jakož svrchu řečeno jest, i trojici v jednotě, i jednotě v trojici klaněti sě máme. SymbAth1,26 Protož kto chce spasen býti, tak o trojici drž. SymbAth1,27 Ale potřebie jest k věčnému spasení, aby také věrně věřil vtělenie pána našeho Jezukrista. SymbAth1,28 Jest tehdy viera pravá, abychom věřili a vyznávali, že pán náš Jezus Kristus, boží syn, bóh spolu[1540]spolu] navíc oproti lat. i člověk jest. SymbAth1,29 Bóh jest z podstaty otcovy před věky narozen a člověk jest z podstaty mateře[1541]mateře] + in saeculo lat. narozen. SymbAth1,30 Plný bóh, plný člověk, z duše rozumné a z těla člověčieho jsa. SymbAth1,31 Rovný otci podlé božstvie, menší otce vedlé člověčenstvie. SymbAth1,32 Kterýž ač jest bóh i člověk, však ne dva, ale jeden[1542]jeden] + est lat. Kristus. SymbAth1,33 Jeden zajisté ne obrácením božstvie v těle, ale přijetím člověčenstvie v boze. SymbAth1,34 Jeden ovšem, [b]označení sloupcene smiešením podstaty, ale jednotú osoby. SymbAth1,35 Neb jakožto duše rozumná a tělo jeden jest člověk, tak bóh a člověk jeden jest Kristus. SymbAth1,36 Jenž jest trpěl pro spasenie naše, sstúpil do pekel, třetí den z mrtvých vstal. SymbAth1,37 Vstúpil na nebesa, sedí na pravici boha otce všemohúcieho, odtud přijde súdit živých i mrtvých. SymbAth1,38 K jehožto příští všichni lidé mají přijíti, vstáti[1543]přijíti, vstáti] resurgere lat. s těly svými a vydati počet s svých vlastních[1544]svých vlastních] propriis lat. skutkóv. SymbAth1,39 A ktož sú dobře činili, pójdú v život věčný, ale kto zle, v oheň věčný. SymbAth1,40 Toť jest viera obecná křesťanská[1545]obecná křesťanská] catholica lat., kteréž nebude li každý věrně a pevně věřiti, nebude moci spasen býti.