[263v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceDavida, dietěte svého, CantL1,70 jakož jest mluvil skrze usta svatých, kteříž od věku sú, prorokóv jeho, CantL1,71 spasenie z nepřátel našich a z ruky všech, kteříž sú nenáviděli nás, CantL1,72 aby učinil milosrdenstvie s otci našimi a pomněl na svědectvie své svaté, CantL1,73 přísahu, kterúž jest přisáhl k Abrahamovi, otci našemu, aby sě nám dal, CantL1,74 abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsúc vysvobozeni, slúžili jemu CantL1,75 v svatosti a v spravedlnosti před ním všecky dni naše. CantL1,76 A ty, dietě, prorok Najvyšieho nazván budeš, neb předejdeš před tváří boží, aby připravil cesty jeho, CantL1,77 k vydání uměnie spasenie jeho lidu na odpuštěnie hřiechóv jich CantL1,78 skrzě třeva milosrdenstvie[1514]milosrdenstvie] w miloſrdenſtwie rkp. boha našeho, v nichž navštievil nás, vychodě z vysokosti, CantL1,79 aby posvietil těm, kteříž ve tmách a v stienu smrti sedie, a[1515]a] navíc oproti lat. zpravil nohy naše v cestu pokoje.

Panny Marie piesen

CantL1,46 Velebí duše má hospodina CantL1,47 i radoval sě jest duch mój v hospodinu[1516]hospodinu] Deo lat., spasiteli mém. CantL1,48 Neb jest zezřel na pokoj[1517]pokoj] humilitatem lat. dievky své: aj, zajisté dějíť mě blahoslavenú všichni národové, CantL1,49 nebť jest učinil mně veliké věci, jenž jest mocný, a svaté jméno jeho CantL1,50 a milosrdenstvie jeho od národu do národu těm, ještoť sě bojie jeho. CantL1,51 Učinil jest moc v rameni svém, rozptýlel jest pyšné, mocné[1518]pyšné, mocné] superbos lat. myslí srdce svého. CantL1,52 Ssadil jest mocné s stolice a povýšil jest pokorných. CantL1,53 Lačné nakrmil jest dobrým a bohaté pustil jest prázdné. CantL1,54 Přijal jest Izrahele, dietě své, rozpomanuv se na milosrdenstvie[1519]milosrdenstvie] miloſrdenſtwe| rkp. své, CantL1,55 jakož jest mluvil k otcóm našim, k Abrahamovi a k semeni jeho na věky.

Piesen Simeona starce

CantL2,29 Již necháš[1520]necháš] dimittis lat. sluhy svého, hospodine, vedlé slova tvého v pokoji, CantL2,30 neb sú viděly[1521]sú viděly] ſu widieli ſu rkp. oči moji spasenie tvé, CantL2,31 kteréž si připravil před tváří všeho lidu: CantL2,32 světlo k zjevení pohanóm a chválu lidu svého Izrahel.

Chvála svaté cierkve

[b]označení sloupceTeDeum1,1 Tě boha chválímy, tě pána vyznávámy. TeDeum1,2 Tě věčného otce všecka země ve cti má. TeDeum1,3 Tobě všichni anjelé, tobě nebesa i všelikaké moci, TeDeum1,4 k tobě cherubín i serafín bez přestánie volají: TeDeum1,5 „Svatý, Svatý, Svatý, pán bóh všech zástupóv[1522]všech zástupóv] Sabaoth lat.. TeDeum1,6 Plna sú nebesa i země velebnosti chvály tvé.“ TeDeum1,7 Tě slaví[1523]slaví] gloriosus lat., srov. převelebný BiblŽaltHist apoštolský sbor, TeDeum1,8 tě prorocský hodný chvály počet, TeDeum1,9 tě mučedlničí stkvúcí chválí zástup. TeDeum1,10 Tě po okrslku země svatá cierkev vyznává, TeDeum1,11 otce nesmierné velebnosti, TeDeum1,12 jemuž sě hodno klaněti, tvého pravého a jediného syna, TeDeum1,13 svatého také utěšitele ducha. TeDeum1,14 Tys[1524]Tys] Tu lat., srov. Ty BiblŽaltHist král chvály, Kriste, TeDeum1,15 ty si věčně[1525]věčně] sempiternus lat., srov. věčný BiblŽaltHist otcóv syn, TeDeum1,16 ty k vysvobození[1526]vysvobození] wyſwobozenych rkp. chtě přijieti člověcstvie[1527]člověcstvie] hominem lat., srov. človeka BiblŽaltHist, nelekal si sě života panenského, TeDeum1,17 ty, kdys přemohl ostrost smrti, otevřel si věřícím královstvie nebeské. TeDeum1,18 Ty na pravici boží sedíš v chvále otcově, TeDeum1,19 my věříme, že máš súdit přijíti. TeDeum1,20 Protož prosímy [tebe]text doplněný editorem[1528]tebe] Te lat., smiluj sě nad svými služebníky, kterés předrahú krví vykúpil. TeDeum1,21 A[1529]A] navíc oproti lat. kaž je věčnú s tvými [svatými]text doplněný editorem[1530]svatými] sanctis lat. chvalú darovati. TeDeum1,22 Spas lid svój, hospodine, a daj požehnánie lidu[1531]lidu] hereditati lat., srov. dědictví BiblŽaltHist svému TeDeum1,23 a zprav je a povyš jich až na věky. TeDeum1,24 Po vše dni děkujemy tobě TeDeum1,25 a chválíme jméno tvé na věky i na věky věkoma. TeDeum1,26 Rač nás, hospodine, tento den bez hřiechu ostřiehati. TeDeum1,27 Smiluj sě nad námi, hospodine, smiluj sě nad námi. TeDeum1,28 Buď milosrdenstvie tvé, hospodine, nad námi, jakož sme naději jměli v tobě. TeDeum1,29 […]text doplněný editorem[1532]…] In te, Domine, speravi: non confundar in aeternum lat.

SymbAth1,1 Ktož kolivěk chce spasen býti, najprvé potřebie jest, aby držal[1533]držal] dzża rkp. obecnú křesťanskú[1534]obecnú křesťanskú] catholicam lat. vieru. SymbAth1,2 Kteréž nezachová li každý celé a nepoškvrněné[1535]nepoškvrněné] nepoẛkwrnienie rkp., bez pochybenie na věky zatracen bude. SymbAth1,3 A viera obecná křesťanská tato jest: abychom jednomu bohu v trojici a trojici v jednotě klaněli sě, SymbAth1,4 ani miešejíce osob, ani podstaty děléce. SymbAth1,5 Neb jiná jest osoba otce, jiná syna, jiná ducha svatého. SymbAth1,6 Ale otce i syna i svatého ducha jedno jest božstvie, rovná chvála, spoluvěčná velebnost.