[49v]číslo strany rukopisuvzem radu, točíš jako z svými staršími, točíš starší českého královstvie, bral sě jest k ciesařovi, jenž toho času v Řezně bieše, prosě jeho velmi snažně, aby jej jako dědice staršieho v českém království podlé ustavenie Břecislavova někdajšieho[16]Dále následují přeškrtnutá slova: Pradg g dieda praděda jeho, za kteréžto ustavenie hrabie, šlechtici i jiní páni zemští přisáhli jsú byli, na kniežetství králevství českého ustavil. A ta jistá manstvie dědičská jemu dáti ráčil, kterúžto prosbu král múdrým úmyslem a rozšafným přijem, jemu jest dal to, což z práva měl dáti. Zatiem pak všem zemanóm i pánóm zemským, kniežatóm i hrabiem podlé obyčeje od starého dávna v takých věcěch činiti dal jest dobrovolnú moc knieže v králevství českém voliti. To když sě stalo tak, Oldřich skrze mnohé posly své do Čech posielajě, jal sě lákati české země mieti. A tak mnohými rozličnými činy, kterýmižtokolivěk mohl, snažil sě jest byl, chtě v králevství českého pravým dědičským českým kniežeti býti. Ale protože Bořivoj již na miestě Břecislavově otce[17]Dále následuje přeškrtnuté slovo: geho svého potvrzen byl, toho jest Oldřich dojíti nemohl. Ale toto jest obdžal od ciesaře, aby strýce Bořivoje z královstvie českého právem dědičským, ješto naň slusie, i moci také i jiným právem nadtrápiti mohl a jej vypuditi. To když obdržal podlé rady svých přátel i těch, jenžto sě jeho nadržiechu, přijem k sobě některé Němce i jiné také v tovařistvie, to jest Zifrida hrabí z Haly a Oldřicha frisinského biskupa i také mnohé jiných pánóv velikých a Liptolda bratra svého, do Čech jest vrthl a řka k nim, že by mnoho pánóv měl najlepších české země, jenžto k jeho straně sú sě naklonili. To když Bořivoj uslyšal, shromáždil jest k sobě vojsko veliké lidí, s druhé strany pak také Oldřich z svými lidmi ob onu stranu potoka, jemužto Vzpličina řiekají, sjednal sě k bojování. A tak blízko od sebe byli jsú, že jeden druhého vojska opatřiti mohl jest, v kterémžto miestě to jisté Oldřichovo tovařystvo když jsú spatřili, že Bořivoj