jma a svieže jeho jemu poslal. Kterýžto ciesař lakomstvie zlata a střiebra a jinými dary oslepen jsa, kázal to učiniti své cti ciesařské na velikú hanbu, kterýžto Oldřich potom nebo přikázaním ciesařovým nebo úrokem z toho vězenie byl jest vysvobozen.
{Drevník}textový orientátor
A tak vrativ sě do Čech přišel jest tajně na jeden hrad svój převelmi tvrdý, jemužto Drevík řiekají. S toho hradu poslal jest jednoho věrného rytieře do pražského města přikázav jemu, aby nočnieho času trubným trúbením nepřátely ubezpečilé přestrašili a ohromili.
{Strahov}textový orientátor
Tehdy inhned ten jistý rytieř věrný přikázanie pána svého naplniv u pólnoci, když lidé najbezpečnější jsú, zvuk a křikem vstúpil jest na najvyšie miesto nad Prahú, jemužto jsú Stráž toho času obecní lidé řiekali a nynie pak jma sobě jméno Strahov od Stráže nazvané, v kterýmž miestě těmi jistými trúbami velikými a hroznými hlasy učinili jsú zvuk a křikem nemotorným křikli těmito slovy a řkúce: „Aj, toť Polanové utiekají ohavně poháněni jsúc. Na ně, hrdiny Čechové, na ně, hrdiny, oddajte sě vítězně.“ Pro větší strach nepřátelský po dvakrát ta slova křičeli, když pak Polanové ty veliké zvuky trubné a hrosné hlasy lidské uslyšiechu, nebezpečni jsúce sebú strachem velikým a hrózú přielišnú přěžesivše sě, všeho oděnie nechavše i vše své zbroje, někteří hac na sě dospěti nemohli pro úžest toho ohromenie, jakžto kto mohl najlép nešlechetně na běh sě oddachu. Ne, druzí čistoviniti, jako je mátě rodila, preč pospiechachu bez meškánie, otrapeni jsúc tiem strachem. Někteří pro to také nahlé otrucenie toho zvuku s mostu padajíc dolóv hlavy jsú slámali. Druzí také z nich sekanú cestu malými vrátci na pražském hradě pro velikú tiesken tisknúce sě psotně a ohavně jsú sě zdravili. Jiní mrzce a škaředě rozličným činem jsú zhynuli a někteří také z nich utekli. A ten jistý Mezek nešlechetný s málem s některými na běh sě oddav i utekl ke všem črtóm. Ty noviny když
