[96r]číslo strany rukopisutoho dne Jidáš Jezukrista prodal i proradil za třidcěti peněz, protož mnozí v střědu masa nejedie, aby buoh je od nevěrných prorádcí uchoval.

Nazajtřie ve čtvrtek ráno otáza Ježíše svatý Petr a svatý Jan, řkúce: „Kde ráčíš, milý mistře, ať připravíme Veliku noc, točíš velikonoční beránek, jakžto ustavenie Starého zákona bieše?“ Tehda Ježíš rozkáza svatému Petru a svatému Janu a svatému Jakubu, tak řka: „Jděte do Jerusalema, a když v městskéj bráně budete, naleznete jednoho člověka, an čbán vody na sobě nese. Jděte po něm, a kdežť on vende, v tom domu hospodářovi rcěte: Vzkázalť jest mistr náš Ježíš, tieže tebe, kde je ta schrána, v niežto bude svými učenníky jiesti velikonoční beránek. A inhed vám ten hospodář ukáže sien krásnú. A tu nám připravte večeři.“ Šedše, tak právě nalezli, jako Ježíš bieše k nim propověděl.[38]L 22,8–13 A když všechno připraveno bieše, vstav Ježíš a s ním milá matka jeho a svatá Maří Magdaléna se dvěma jinýma Marijema, točíš s Marijí Kleopé a s Marijí Salomé, i svatú Martú i s apoštoly, kromě těch tří apoštolóv, ješto v Jerusalemě večeři činiechu, a také [96v]číslo strany rukopisukromě Jidáše, jenž byl v Jerusalemě a tu o Ježíšovu smrt s Židy smluvil.

A když tak z Betanie všickni pojidú, cěstú tehda Ježíš s svú matkú oblást jda, sladcě k niej mluvieše, jakžto by jiní neslyšeli, těše ji a tak řka: „Vizi, matko milá, ež sě lekáš, tak mi v oči často truchle hlédáš. Nemuť sě, nebo, jakžto dobřě o mně vieš i věříš právě, toto mé trudné umučenie bude všemu světu slavné utěšenie.“ Jemuž matka odpovědě a řkúc: „Synu mój milý přesrdečný, chceš li mě asa v něčem utěšiti, rač v tom mú prosbu uslyšeti, abych byla na tejto večeři s tobú a této noci nechať ostanu při tobě.“ K niež Ježíš vecě: „Věz to, matko milá, jižť sě hodina mé smrti blíží, pro nižto strach mého tělesenstvie trápí, protožť tebe nic posilovati nemohu, ani mne již kterú útěchú jmáš, neb již jiného nic nemysli, než s tělesným hrozným strachem smrt tu přijieti a duch svój bohu Otci poručiti. Cožť to, milá matko, pomóže, ež mi mé bolesti přičiníš? Protoť neslušie se mnú na večeři býti ani se mnú této noci ostati, ale prosi Otcě mého boha, ať by poslal s nebe utěšenie milosrdné a umenšil tvého ža[97r]číslo strany rukopisulostivého