v řeč vejdu, počna o něčem zdaleka, jak se má, jak jeho věci u pána jeho, v jeho službě, v jeho hospodářství stojí, mnoho li platu má, čím se živí, jak svou věc vede, a tak dále. Jakž na něm porozumím, že vždy o naše věci se vyptám a slíbím žádnému nepraviti. A nebudu li moci na jednom zvěděti, od čeho druhý, třetí i čtvrtý až do desíti, a srovnají li mi se v jedno aneb co podobně, ješto z toho mám užitek, bude se moci nésti. A tím potom spolu hnem, jak se nám zdáti bude. Protož nyní k tomu víc neumím co řéci, ale ode mne nikterakž opuštěna nebudeš, jistá tím buď, což najvíc rozum stačiti bude moci ve všech údech mých.
Tuto Lež mluví o té jízdě a děkuje všem sestrám.
Kapitola 95
Jakž přestala řeči Chytrost, Lež vece: Mé najmilejší osvícenosti urozením, slovutností a opatrností, paní sestry obdařené z příliš z přátelských věcí a nákladných podstat Vašim Milostem, všem společně i každé zvláště děkuji a víc než můž děkováno býti, za vděčné přijímám. Protož prosím ještě, ač sem co prvé bez prozby u Vašich Milostí obdržela, že ste mi se povolně okázati ráčili a mne nikterakž v zapomenutí zůstaviti neráčíte. Ještě prosím, že tak učiníte a v mé při státi proti té Pravdě ráčíte. Neb známo jest všemu světu, že ta Pravda od počátku světa se mnú vždy nesnázky z úmysla vede, mne nikdy při mém obyčeji zůstaviti nechtě a mně se protivíc a kamž já se koli obrátím, tam hned ona jako nezavřená proti mně vždy s ostnem. I bych mnoho víc mluviti měla, znám Vaše Milost tak smyslné, že znáte to dobře, by mne pak zkaziti mohla, že by vám nikoli neodpustila. Protož hodné jest nám se spolu držeti a sebe neopouštěti, ani v nelibosti vstupovati našim nepřátelům ku pochvale. Ale mezi sebú vše snésti k našemu užitku. Již pak k jízdě rač se Vaše Milost strojiti, jakož ste řekly, a připravovati se. Ale za to prosím, abychom společně jely a najslušněji jest, abychom se u Tvé Milosti, osvícená paní, paní Pýcho, sjely a s Tvou Milostí jako s najstarší a najpoctivější jely a vám ke cti slušné jest slúžily, každá podlé své povahy, jak našemu kterému řádu přísluší. Což pak naše sestra milá artikuly jest předložila, kterým jest jsúc v poselství vyrozuměla. A pokud jakož o tom nyní málo zmínky paní osvícená Pýcha jest učinila, aby k tomu nyní mluveno nebylo, a hlav lámáno, ale potom saženo k tomu. A Vaše Milost žádná o tom žádné zmínky jest neučinila. Ač i to mi se líbí, aby to nyní ponecháno bylo. Však proto, prosím, račte to v své paměti míti a na to pomněti, neb znáti muožte, že se o ní nepřátelé naši neradi ničímž zaneprázdňují, ale vždycky v svých věcech jdú, jako v kole přemyšlujíc, co jim ne na čas, ale na věčnost zůstati má. A vím, že jest mezi nimi ostrý žák, ta Múdrost, žeť jich věci obluje zhůru i doluov, by na valchu zvalchováno mělo býti jako sukno jedno zhůru a druhé doluov, tak ona to zvalchuje. Protož, prosím, vždy, že péči pilnější zapomenúti pro nepotřebnější neráčíte. A jestliže se které Vaší Milosti čeho nedostává, račte mi dáti znáti, já ráda opatřím každú vás jako sama se. Tehdy vece všecky sestry, že se jim to dobře líbí, aby společně po spolu jely a u paní Pýchy se všecky sjely a též že nepotřebí jest žádné starosti Lži míti o nich, že se každá sama opatří a že ji z dobré vuole velmi děkuji, a že tak mnoho svých věcí v tom potřebují jako její a že o to věrně mysliti chtí, což její při potřebí bude, jako věrní přátelé a jakž se zase shledají. Že napřed předložené artikule od paní Chytrosti radu vzíti chtí, prvé, než co jiného před se vezme. Též že Pýcha jim nic napřed dáti nechce a pyče by jimi měla zlehčena býti.
