vozu šest osluov lehkého kroku šli povahou a čeled její za ní všecka na oslech. A na puškách vozových oblúkuov byli malovaní broukové. A též čeled její jednu korúhev mezi sebú měli, na níž malováni byli chrústi brouci, týmž znamením na šerém postavci malovanú. A tak všecka lhostajnost a zvolnost životu beze všeho súžení kabátového neb jiných příprav k úzkosti těla, byla odložena. Než čechel měký a čuba sobolová a též čepice s hedvábným feflíkem na ní byl i obuv měkkých koží a podešví měkkosti vycpané, a kteréž z vuole k životu, nic zapomenuto nebylo.
Tuto kterak Lakota jela.
Kapitola 109
Druhá za ní Lakota jela v barvě žluté na krásném voze a v něm šest vlkuov velmi velikých a opět všudy malováno bylo. Vlk a za ní všickni služebníci v též barvě a nesli jeden praporec s ocasem, na němž též znamení a za ní špížních vozuov s mnohými krměmi špihované zvěřin, ptactva, ryb a jiných rozličných krmí bez nedostatku.
Tuto Lakomství kterak jela do Antiochie.
Kapitola 110
Opět Lakomství jela jest za ní s čeledí svou na svém vozu a všickni její s ní a vuoz její šedivú barvú jsúc oblečený a malování vozu jejího byly jsú žáby rozličné a u vozu jejím táhli jsú kokodrylové, na němž jela a její nesli na dříví, též malovanú žábu, na jejímž vozu zlatí a peníze byli i rozličná koupě pro lichvu, k trhuom a kupectví a ziskuom rozličným, aby mohla útrata její zase nalezena býti.
Nenávist kterak jela a v jaké barvě.
Kapitola 111
Potom Nenávist s svými hned v zápětí za Lakomstvím jsúc připravena a odína ve vší bílé barvě i s čeledí svú i vuoz její a v něm šest velikých ježků a též zmalován. A Židé okolo vozu, všickni lučístka a pavézky majíce a jiné nenávistné přípravy. Též i praporec týmž malováním, jakož i vuoz bílý byl malován. A tak měli též všecko pod čeledí svú, jako i v vozu svém bez proměny.
Tuto Závist jela v barvě a přípravě.
Kapitola 112
S pospěchem jela jest za ní Závist, majíc v svém vozu psuov šest a všecka barva oděvu jejího byla jest blankytná a na témž jeli sluhy její, nesúc nad sebú praporec blankytný, touž barvu s malováním, aby Pána svého klenot všem oznámili a po něm se k svému houfu znáti mohli. Kdež to na svém příjezdu všudy ohlédajíc se na všecky strany, kdež co nového viděla, záviděla toho každému, že též nemají. A téhož žádajíce, o čemž pro dobré více psáti nechci, aby svých srdcí k témuž nevedli, ale každému raději toho přáli, komuž Pán Buoh co dá.
