se budete nad zahradami, kteréž jste byli zvolili. Když budete jako dub, z něhožto listí prší, a jako zahrady bez vody. I bude síla vaše, jakožto pýřina kúdelná a dílo vaše jakožto jiskry a zapáleno bude obé spolu a nebude, kdo by uhasil.“
{Žaloba první na Lež o kněží}textový orientátor I protož, najsvatosvětější Pane, žaluji Vaší Svatosti, že tato Lež neznajíc Písma tvého, ani vuole skutkuov tvých, když sem já byla zřídila všecky stavy k chvále tvé a k nim sem přidala sestry své a sama se tudíž k stavu kněžskému a k pravým pastýřuom ovec tvých. I nemohúc táž Lež zlosti své nechati, ani v sobě tajiti, uvázala mi se jest v toho, kteréhož jsem sobě byla zvolila a oblíbila, aby mne ohlašoval a mne se přidržel a pásl ovce mé, toho mi jest svedla a ode mne odlúčila a k sobě jej přivedla, s níž se on kochá, miluje a v ní naději má svú konečnú, položil i pokládá, neb bezpečný život před smrtí maje, podlé mého způsobu zvolil sobě smrt a strach věčný, z pokojného života nepokojný, nachýliv skrze radu její srdce své, k zboží a spůře světské i pečování světa. Ješto Pane svatosvatá Svatost Tvá zná, že jsou to osidla ďábelská. A všeliký, kdož odstupuje od pravdy, přidrží se lži, sám se svodí a zahynutí jest každého lítost má. I kterak nemám litovati a žalostiti na ni. {Silvestr zvolen byl od Pravdy k dobrému}textový orientátor Poněvadž k dobrému sem byla zvolila tohoto Silvestra za hlavu sluhám tvým k správě a na místo Petrovo, kterýžto Petr dokonal jest smrtí svou úřad muoj k oslavení tebe. Též tento měl učiniti jest a v tom jest počal, ale jak koná i skoná, toho se bojím, by to nebylo k zahynutí věčnému jeho i mnohých skrze něj k zatracení. Neb znáš a víš Pane najsvatosvětější, že mnohé sem pastýře vyvolovala v prvním zákoně a jak jsú se ti oddělili mne a jí, té Lži, dóvěřovali, k zatracení věčnému přišli sou. Jímžto co se bylo stalo, jako zapomenutí byla sem, měla i míti chtěla, nadějíci se toho, že ač mi to v Starém zákoně, kdež mohla, činila, že v Novém tomto zákoně skrze Syna Božího vydaného mne u pokoji nechá. Ana pak od počátku světa takové zlosti jest neučinila ani spůsobila jako tuto, ač tak zůstane a jí projde její svévolné jednání. Neb všech jedů najhorší jed tuto se ukázal a ukazuje, aby člověk duchovní všem světským lidem hlavú býti měl k spravování, propůjčování jich důstojenství, kterak bude to moci býti, aby míti duch pokory, duch všech lidí, pýchy zpravovati mohl. Protož Pane svatosvatý a najsvětější, přikaž a odstrč tuto Lež, ať svatých tvých nedotýká se a jich prázdna jest a chotí mých se zbaví. Ať oni odvrhúc pýchu, lakomství a ji lež, ke mně se navrátí, jí se spustíc, ať ku pokání přijdou a je přijmou a přijmúc želení, skrušení.
{Lži má se varovati pro šesterú věc}textový orientátor Neb Lži má se varováno býti pro šesterú věc. První, že Písmo učí, že všeliká lež jest hřích, neb se protiví pravdě. Druhé, neb ty, Pane, toho hříchu nenávidíš, jakož mudřec v Přísloví praví: „Šesterá věc jest, jíž Pán Buoh nenávidí. A sedmá mrzí duši jeho. Očí pozdvižených, totiž pyšných. Jazyk lživý, jako jest tato lež. Ruka, jenž krev nevinnú vylévá. Srdce, jenž nešlechetné myšlení myslí. Noh brzkých běžících ke zlému. A toho, jenž lež smajšlí, svědka falešného a jenž nesvornost mezi bratřími rozsývá.“ Jakož tato lež již mezi bratří pustila a pouští nesvornost, nebo apoštol dí: „Bratři jste a sestry a synové najvyžšího, již mezi těmi nesvornost působiti bude, ač se jí to nepřetrhne.“ Třetí, neb lháři jsou synové ďáblovi, jakož Kristus dí ve Čtení: „Vy jste pošli s otce ďábla a žádosti otce vašeho chcete naplniti, kterýž od počátku světa lhář jest a skladač lži a všichni jeho následují, kteříž jsú s jeho strany.“ Neb on najprvé řekl jest člověku v ráji: „Nikoli neumřete, ale budete jako bohové.“ Též tento skutek nedí se člověku tomuto a úředlníku duchovnímu, by byl zlý, ale dí se od ní, že jest dobrý, že bude moci v bezpečnosti před smrtí státi, časného života, ale věčné smrti, jemu zapři a nikterakž neoznámí, ale před ním skryje. Čtvrté, neb všeliký hřích nemuož býti, než lež, jakož apoštol dí: „Nižádná
