Pravda ač poznala jest, že jí to slovo poslední z posměchu řekla, však na to nic jako netbala i vece poklekši na kolena svá: „Suď mě, Bože, a rozeznaj při mú, od lidu nesvatého a člověka nepravého a lstivého vytrhni mě. Nebo ty jsi, Bože, síla má. Proč si mě odehnal? A proč smutná chodím, když rmútí mě nepřítel? Vypust světlost svú a pravdu tvú, ona mě dovedla jsú i přivedla sú na horu svatú tvú i v příbytky tvé. I vejdu k oltáři Božímu, k Bohu, jenž obveseluje mladost mú. Chválu vzdávati budu tobě na húslech, Bože, Bože muoj. Proč si smutná, duše má, a proč zamucuješ mě? Naději v Bohu měj, nebo ještě chválu vzdávati budu jemu. Spasení obličeje mého a Bože muoj.“ „Slyšte nebesa a ušima přijmi země, neb Pán mluvil jest: Syny sem vykrmil a povýšil a oni pohrdali sú mnou. Poznal jest vuol vladaře svého a osel jesle Pána svého. Ale Izrahel jest mne nepoznal a lid muoj nesrozuměl jest. Běda lidu hříšnému, lide těžká nepravostí semeni nepravému, synuom hříchy potupeným, opustili sú Pána, rúhali se svatému Izraheli. Zdálili sou zpět, k čemu vás bíti budu více, ješto přidáváte přestúpení. Všeliká hlava neduživá a všeliké srdce truchlé. Od paty nožné až do vrchu není zdraví. Jizva a zsinalost a rána oteklá není uvázána, ani uléčena lékařstvím, ani ukrocena olejem. Země vaše pustá, města vaše zapálena sú ohněm. Vlast vaši před vámi cizí národové žerou a spuštěna bude, jako v pohubení nepřátelském. A opuštěna bude dcera sionská, jako stánek na vinici a jako chalupa na tykvišti a jako město, kteréž pohubeno bývá.“ Psáno stojí k Římanuom v 9: „By byl Pán zástupuov nezůstavil nám semene, jako Sodoma byli bychme a jako Gomora, podobní bychom byli.“ „Slyšte slovo Páně, knížata Sodomská, přijměte zákon Boha vašeho ušima, lide Gomorský. K čemu mi množství obětí vašich? Dí Pán. Pln sem zápalných obětí skopcuov a tuků tučných věcí a krve telcuov a beranuov i kozluov nechtěl sem. Když to jste přišli před obličej můj, kdo jest hledal těch věcí z rukú vašich, abyšte chodili v semenu mém. Neobětujte více obětí nadarmo. Zápal ohavnost jest mi. Hodu obnovení měsíce a soboty i jiných hoduov nebudu trpěti. Nepraví sú schodové vaši, hoduov nového měsíce vašich a vašich slavností nenáviděla jest duše má. Učiněna jsú mi k trucholosti, usiloval sem snášeje. A když stáhnete ruce vaše, plné jsú krve. Umýte se a budete čistí. Odejměte zlé myšlení v srdcích vašich, od očí mých přestaňte činiti převrácení. Učte se dobře činiti, hledajte soudu. Spomáhajte utištěnému, suďte sirotky, braňte vdovy a poďte a trescete mne, dí Pán. Budú li hříchové vaši jako červenec, jako sníh zbělejí. A pakli budou červení jako červek, jakožto bílá vlna, bílí budou. Budete li chtíti a poslúchati mne, dobré věci zemské jísti budete. Pakli nebudete chtíti a mne k hněvu zbudíte, meč zžéře vás. Neb ústa páně mluvila jsú, kterak učiněno kurvú město věrné plné soudu, spravedlivost přebývala jest v něm, ale není vražedlnicí. Stříbro tvé obrátilo se jest v trusku, víno tvé smíšeno jest s vodú. Knížata tvá nevěrná, tovaryše zlodějuov, všickni milují dary, následují odplaty, sirotkuov nesoudí a pře vdovy nevchází k nim. Protož totoť dí Pán zástupuov silný Izrahelský: Běda, utěšímeť se nad vrahy mými a pomstím nad nepřátely mými. A obrátím ruku mú k tobě a vyvařím do čistoty trusku tvú a odejmu vešken čistec tvuoj. A navrátím srdce tvé, jakož jsú bylo prvé a rádce tvé jako zastaradávna. Potom nazváno budeš město spravedlivého. Město věrné Sion v soudu vykúpeno bude a zase jej přivedu v spravedlivost. A potřeť veliké hříšníky a hříšné spolu a kdož sou opustili Pána zkažení. Pohaněni budú od modl, jímžto jsou obětovali a styděti